Kolika vlastně mluvíte jazyky? No, mluvím… Jeden kolega říkává, že člověk se za život dokáže pořádně naučit stěží jeden cizí jazyk. A má pravdu. Ono když se jazyku pravidelně nevěnujete, tak ho rychle zapomenete (…) Jak to bylo se společenskou atmosférou kolem studia němčiny a německé kultury po druhé světové válce? V době, kdy jsem studoval, byly […]

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se […]

Dotaz: Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“? Odpověď: České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení […]

Příspěvek se zaměřuje na oblast diskurzu a přidružených témat. Jeho hlavním cílem je poukázat na význam problematiky diskurzu ve výuce češtiny a vymezit pojmy, s nimiž se učitel v této oblasti v praxi setkává. Více ZDE. Publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 5, 2016

V rozhovoru mj. zazní: Teď hodně vzbuzují vášně ženské tvary u některých slov – jako lídryně nebo chirurgyně. Přitom na kolegyni jsme si zvykli a divné nám to nepřijde. Zvykneme si i na lídryni? Já bych si na ni zvykl také a neviděl bych v tom problém. To je zase problematika, která se týká nejen […]

Jak se jmenuje naše vlast? Zdánlivě jednoduchá otázka. Ti, kdo aspoň v posledním roce sledovali tisk a ostatní média, však vědí, že to tak úplně jednoduchá otázka není. Pokusme se v této brožuře o malý rozbor současného stavu a jeho historických kořenů. Také si položme několik dalších, souvisejících otázek a zkusme aspoň na některé z […]

Každému vidícímu doporučuji, aby, nechce-li vyvolávat pozornost, používal výraz nevidomí lidé. Proč? Je to zavedené, obvykle – u většiny lidí – to nevzbuzuje emoce, neriskujete, že se někoho dotknete, dáte tím najevo, že jste zorientovaný. V hovoru s nevidomým se vyplatí naslouchat, jaká slova volí konkrétně on. Nebo později můžete dojít k přímému položení otázky, […]

Akademie věd ČR natočila krátký videoklip o práci oddělení stylistiky a lingvistiky textu ÚJČ v oblasti nonverbální komunikace. Petr Kaderka v něm hovoří o výzkumu gestikulace – o jejím podílu na gramatické struktuře v mluvené češtině a na konstruování smyslu toho, co chceme sdělit. Na klip se můžete podívat zde. (Z webových stránek ústavu pro jazyk český AV ČR)

Jak rychle se jazykový záznam v mozku ukládá, ukázalo nedávné vyšetření čínských dětí adoptovaných do Francie, když jim bylo kolem 1 roku. Tehdy ještě mluvit neuměly a ve své nové vlasti se záhy naučily francouzsky. V době dospívání byly tyto čínské děti vyšetřeny společně s rodilými Francouzi. „Zjistilo se, že mozky adoptivních dětí čínského původu, […]