„Rozdíl mezi spojením příčinným a důvodovým nebývá chápán zcela přesně. Příčina je jev, jenž nutně způsobil jev jiný, zatímco důvod je sdělení domněnky, proč k nějakému jevu došlo: Britská ambasáda v Praze opět hrozí České republice zavedením víz, neboť počet našich žadatelů o azyl ve Spojeném království prudce roste. (Druhá věta vyjadřuje příčinu počínání britské ambasády.) Počet našich žadatelů o […]
Práci doc. Václava Martince jsme se na našich stránkách věnovali již několikrát. Nejnovější publikace tohoto hlasového pedagoga (a dlouholetého divadelníka) přináší v souhrnné podobě materiály k mluvní průpravě. Obsah práce Zájemci o Češtinu pro Čechy nechť kontaktují autora na adrese v.martinec@volny.cz.
Z článku na webu Akademie věd ČR (listopad 2020): Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok […]
Ranní úvaha – Český rozhlas Vltava: S novým jarem je třeba obnovy. Nový boty, umejt vokna, prořezat hrušeň, vyčistit trubky čehokoli, natřít poličku, vyvětrat plíseň a vlepit pořádnou pusu správným směrem. Nabrousit strašně tupý nože. A trochu si profouknout slovník – po zimě jeden mluví jako prase! Navíc – jak tak všechno bobtná a petrklíč probíjí […]
Aktuality 28.3.2022VYŠEL DRUHÝ DÍL VELKÉ AKADEMICKÉ GRAMATIKY SPISOVNÉ ČEŠTINYV nakladatelství Academia právě vyšel druhý ze čtyř dílů Velké akademické gramatiky spisovné češtiny Františka Štíchy a kol., věnovaný morfologii. Poprvé v dějinách českého gramatikopisectví je do mluvnice zařazeno soustavné poučení o homonymii v oblasti morfologie a v samostatném oddílu je podán detailní popis a výklad reflexivních sloves. V rámci morfologických kategorií je rozsáhle představena široká oblast slovesného vidu.Zobrazit […]
Dotaz: V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev? Odpověď: Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých […]
V textu z r. 2012, publikovaném v časopise Plav, překladatelka Rita Kindlerová mj. píše: Je zajímavé, že se neustále setkávám s názorem, že překládat z jednoho slovanského jazyka do druhého je přeci „úplná brnkačka“, jak se mnozí neznalí problematiky (a slovanských jazyků) vyjadřují. Pokusme se podívat na některé záludnosti, kterým je překladatel z ukrajinštiny vystavován. Jedná se pochopitelně […]
Dotaz: Prosím o radu ohledně interpunkce. Narazila jsem na toto souvětí: Čte takové knihy, které ji baví, jelikož se týkají jejího oboru a zároveň jsou pro ni inspirující. Zde to chápu tak, že máme dvě věty vedlejší v poměru slučovacím, mezi nimi nepíšeme čárku – tedy jelikož se týkají jejího oboru a (jelikož/zároveň) jsou pro ni […]
Dotaz:Narazil jsem na interpunkční problém, na nějž se mi nepodařilo v Internetové jazykové příručce nalézt odpověď. Jde mi o to, jestli patří čárka do konstrukcí s časovými či měnovými údaji, například: Vylíhl se ve 12 hodin(,) 15 minut. Vycpaného jezevce jsem koupil za 25 korun(,) 5 haléřů. Můj logický pohled na věc v tomto případě selhává […]
