Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosah zjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a […]
Mluvíme ještě normálně? Ta otázka mě opakovaně napadá v situacích, kdy slyším umělé fráze. Co když plíživě podléháme duševní poruše — jazykovému manýrismu? Prodíráme se balastem novo-termínů, saháme po strojených obratech; navíc často říkáme někdy i ztrojeně totéž. Nevadí nám, že jsme nesrozumitelní; hlavně že jsme se předvedli. Mění se účel řeči: chci zapůsobit, proto mluvím. Poslouchám na […]
Červnový evergreen…: Dotaz: Měl bych na Vás dotaz, jaký řešíme aktuálně v práci: Má se psát zkratka od slova „vysvědčení“ jako „výzo“ (a zachovat tak předponu), nebo „vízo“ (poněvadž „zo“ není žádný kořen)? Nebo jsou kodifikovány obě varianty jako správné? Mockrát Vám děkuji za Váš čas a Vaši odpověď. Srdečně M. K. Odpověď ASČ: Česká […]
Vybíráme z nabídky pro 2. stupeň ZŠ: Jan Amos Komenský v digitální éře; Oživme městskou knihovnu v 21. století; Hra na vlčí dech a na gazelí nohy… a řada dalších námětů pro nejrůznější vzdělávací obory. Více informací ZDE
TŘETÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O SOCIOLINGVISTICE SE PŘESOUVÁ NA SRPEN 2022 S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 24.–26. srpna 2022. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. Termín pro podání nových abstraktů bude vyhlášen. Sledujte prosím webové stránky konference. Zobrazit více VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2021 Ve druhém letošním […]
Z úvodu: Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v […]
Specifičnost interjekcí vůbec a interjekcí vyjadřujících údiv zvláště spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních autosémantických slovních druhů nejsou začleněny do věty jako větný člen (viz níže větný ekvivalent) a mají speciální postavení ve slovní zásobě, protože nemají jasný sdělovaný obsah, nevyjadřují pojmy, nýbrž jen emoce (pocity), a proto jejich význam není vyhraněný, také […]
Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, […]
Distanční vzdělávání přináší nečekané výzvy. Dcera ve 3. třídě dostala za úkol vyčasovat sloveso číst a posmutněle pak přišla s tím, že z úkolu dostala dvojku, protože zapomněla v minulém čase uvést tvary pro různé rody (četl/a/o). V první chvíli se ve mně vzbouřil ochranářský instinkt, protože rody slovesných příčestí přece nejsou výsledkem časování, ale stížnost jsem nesepisoval, maje máslo na hlavě, […]
