Dotaz:V poslední době v médiích poměrně často slyším/čtu slovo trasování ve spojení trasování kontaktů/lidí, s nimiž přišli nakažení do styku apod. Používají ho takto i vedoucí činitelé krizového štábu, vláda, ministři, hygieničky aj. Myslím si, že nejde o správné použití tohoto slova, neboť jeho význam je hlavně „vytyčení / vyznačení trasy“. V prve uvedeném spojení bych […]
„Kamarád mě po tréninku karate pozval do restaurace. Řekl jsem mu, že alkohol nepiju, tak jsem si objednal čaj. Servírka mi ho přinesla v porcelánu a na talířku, ale polila mi přitom bundu.“ Zdánlivě obyčejná historka. Řekli byste, že není psaná česky? Přitom ani jedno z podstatných jmen, která obsahuje, není domácího původu. Slovo kamarád […]
„Na závěr shrňme, kam jsme s příkladovými větami dospěli: Marieke Lucas Rijneveld se věnuje psaní poezie i prózy. Narodile se v roce 1991 v Nizozemsku. Letos jim byla udělena Mezinárodní Bookerova cena za jejich debutový román The Discomfort of Evening. Řada situací v češtině prozatím nemá pro nebinární lidi dostatečně uspokojivé řešení. Jazyková změna je dlouhý proces a důležité je zejména to, že […]
Z článku Filipa Šáry: Významná média mohou mít sílu měnit pravopis, když budou psát v angličtině slova „černoch“ či „běloch“ s velkými písmeny, řekl Novinkám šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek, sám ale u češtiny něco podobného nečeká. Poukázal na odlišnost obou jazyků i prostředí, kde se používají. Ke změně pravopisu se rozhodly některé významné zahraniční mediální domy.
„Dne 18. srpna 2020 zemřel ve věku nedožitých 90 let emeritní profesor Ústavu českého jazyka prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc., vynikající lingvista, respektovaný a ctěný kolega, oblíbený vysokoškolský učitel a zásadový člověk.“ Ze zprávy MU v Brně, domovské univerzity profesora Dušana Šlosara „Dušan Šlosar byl kromě své vyhlášené přísnosti i člověkem spravedlivým. Uměl ocenit snahu, třebaže nevedla […]
Dotaz:Chtěla bych se zeptat, jak je nejvhodnější určit příslovečné určení času například v této větě: Eva chodí na oběd ve dvě odpoledne. Bylo by tady možné určit ve dvě odpoledne jakožto celek jako příslovečné určení času?A dále: Eva jde na kosmetiku ve čtvrtek odpoledne. Bylo by tady možné určit ve čtvrtek odpoledne jakožto celek jako […]
Jazyky se neustále vyvíjejí bez ohledu na snahy některých tradicionalistů co nejvíce je zakonzervovat. Nyní však překvapivě došlo i na něco tak samozřejmého, jako je tečka za větou. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti. Článek Tomáše Skoupého K proměnám v […]
Studijní příručka z nakladatelství Karolinum je určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky. Obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu […]
Článek je založen na závislostní syntaxi (…). Hned v úvodu (…) se zamýšlíme znovu nad obecně přijatým pojmem-termínem vedlejší věta, který má centrální postavení v této syntaxi. V rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového systému vymezujeme vedlejší větu třemi hierarchicky uspořádanými rysy (nejdůležitější je v našem pojetí podřadicí spojovací výraz jako formálněsyntaktický rys, dále je to začleněnost jako sémantickosyntaktický […]
