Příspěvek do knihy Mé dětství v socialismu (vyšla r. 2014) pojala překladatelka Sylva Ficová jako malý slovníček. Cenzura – snaha Státu a Strany vycvičit občany v tzv. čtení mezi řádky – jiný, druhý i třetí smysl jsme pak hledali naprosto všude, i v textech, filmech a písních, které žádný neměly. Čundry – výlety s karimatkou, […]

Je pravda, že v češtině zvířata neumírají? Ne tak docela. Sloveso umírat se užívá i v kontextech, kde se mluví o zvířatech, zpravidla o těch, ke kterým máme bližší citový vztah. Primárně se ale umírat užívá tam, kde se mluví o člověku. K označení konce života zvířete máme naopak vyhrazena slovesa jako chcípnout, pojít, uhynout […]

Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. Článek ZDE  

Tvary kondicionálu prošly ve staré i nové češtině zajímavým vývojem a ten pokračuje i v češtině současné. Konstatoval-li Jan Hus, že někdo užívá tvar bychme a jiný bychom, o více než půl tisíciletí později pozorujeme, že jazyková variantnost zůstala na tomto místě gramatického systému češtiny zachována: vedle tvaru bychom nacházíme v dnešní češtině tvar bysme. Tvar bychme nebo jeho varianta byhme se vyskytuje dnes už jen vzácně […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ […]

Zalistujeme-li Babičkou Boženy Němcové, zjistíme, že babiččin sváteční oděv sestával mimo jiné z mezulánky hřebíčkové barvy, bílého fěrtochu jako led a damaškového kabátku oblakové barvy – tedy z rezavě hnědé sukně, čistě bílé zástěry a modrého kabátku. Používáním slov označujících barevné odstíny, jako je akvamarínový, ebenový, hráškový, olivový, ostružinový, pistáciový, pivoňkový nebo safírový, můžeme docílit […]

Nové dvojčíslo časopisu Jazykovědného sdružení ČR přináší mj. tyto příspěvky: Petr Kabelka: Překlad jako přenos kulturně vázaných informací (případová studie) Helena Özörencik: Jazyková socializace, osvojování jazyka a řeč multilingvních dětí ve vyprávění monolingvních matek Kompletní obsah a jednotlivé články dostupné ZDE

Klišé „Přejděme od slov k činům!“ zabírá významné místo v řečnickém arzenálu leckterého politika. Do proslovů se rituálně vrací, na politickou příslušnost nehledí a navzdory své vetchosti překvapivě stále nevychází z módy. Slova v něm figurují jako kategorie nižší hodnoty než činy, bez kterých jako by byla pouhým symbolem marnosti. Slova si však zaslouží veškerou […]

Pracovníci Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK a Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK připravili Den češtiny. Akce proběhne 22. 5. 2017 od 10 hodin na FF UK. Z programu: Co říkáme, když (ještě) nemluvíme „Kam s ním?“ Jan Neruda pro 21. století O flatwhite, selfie a dalších malých radostech a dalších […]