Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v […]

S tím, jak se zrychluje doba, se poměrně rychle vyvíjí slovní zásoba. Mohou jazykovědci tyto změny nějak reflektovat? Já osobně, nebudu mluvit za ústav, si myslím, že s internetovou dobou můžeme o vývoji jazyka a novinkách informovat okamžitě. Naše internetová jazyková poradna a příručka zachycuje skutečně i leccos z toho nejnovějšího. V momentě, kdy je […]

V našich médiích a jistě i na sítích, kterým se z pohodlnosti říká sociální, se rozplevelil frazeologismus, v němž se vyskytuje „první dobrá“ v předložkovém akuzativu. Co chvíli čteme, že někdo něco udělal „na první dobrou“. Češi tak dokonce i mluví. „Vzali mě na první dobrou.“ „Jo, dal jsem to na první dobrou.“ „Na první […]

Co mají společného slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat? Kromě toho, že jsou všechna slovesy zakončenými příponou -ovat, jde také o slova, která byla odvozena od vlastního jména, přesněji od názvu obchodní značky. Pojmenování produktů nebo činností, ke které jsou používány, podle názvu obchodní značky nejsou v češtině ani v jiných jazycích neobvyklá. Tak […]

Kniha, zpracovaná autorským kolektivem Ústavu pro jazyk český AV ČR pod vedením Markéty Pravdové, se zaměřuje na některé nové zajímavé či problematické jevy v českém jazyce. Úvodní slovo Obsah Kapitoly 1 a 2

Kolika vlastně mluvíte jazyky? No, mluvím… Jeden kolega říkává, že člověk se za život dokáže pořádně naučit stěží jeden cizí jazyk. A má pravdu. Ono když se jazyku pravidelně nevěnujete, tak ho rychle zapomenete (…) Jak to bylo se společenskou atmosférou kolem studia němčiny a německé kultury po druhé světové válce? V době, kdy jsem studoval, byly […]

Cílem tohoto příspěvku je osvětlit funkci němčiny v psané i mluvené komunikaci hlavně Čechů ve společnosti národního obrození metodou jazykově historickou, která sleduje především tzv. externí dějiny jazyka a s nimi spojené sociální jevy i postoje jednotlivců a celých generací (uvedeme i smíšené promluvy česko-německé). Obecně je možno říci, že němčina umožňovala Čechům kontakt se […]

Pan Novák si četl první případ Harryho Holea a pak se s dětmi v televizi podíval na třetí pokračování Harryho Pottera. Zdánlivě neproblematické souvětí informující o večeru pana Nováka může způsobit problémy v pochopení. Když pan Novák sahal po detektivce, na jejímž přebalu si přečetl „první případ Harryho Holea“, myslel si, že policista Harry Hole bude na […]

Dotaz: Jak bude prosím znít oslovení v případě, kdy je žena svobodná, ale má magisterský titul? Je možné říct „slečno magistro“, nebo je lepší oslovovat „paní magistro“? Odpověď: České výkladové slovníky definují slovo slečna jako ‚svobodná dívka, neprovdaná žena‘. Svobodná žena, která úspěšně dokončila studium, je tedy stále slečnou, přesto je běžnější volit bezpříznakové oslovení […]