Po některých ne právě šťastných vyjádřeních bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český AV, čímž zdaleka nemyslíme jen situaci kolem odchodu z funkce, přináší rozhovor s Martinem Proškem, který nedávno nastoupil do ředitelské funkce, především zklidňující a pozitivní sdělení. Rozhovor se dotýká především obecnějších úkolů, jež by měl ústav řešit, mj. otázky kodifikace. Jednou z významných […]

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak je to s určováním slovotvorného základu u slov neodvozených (např. lev). Zejména v souvislosti s tím, že je v učebnicích ZŠ slovotvorný základ definován jako část slova, kterou mají slovo základové a odvozené společnou. Podle této definice, jestliže slovo není odvozené (neexistuje základové slovo), nemůže mít ani slovotvorný základ (společnou část). Nejedná se v této definici tedy o […]

Klára Dvořáková: Z deště pod okap Frazémy dostat se z bláta do louže nebo z deště pod okap jistě nejsou pro čtenáře Jazykáře neznámé. Oba nesou stejný význam, používají se tehdy, když se někdo v nepříznivé situaci dostane do situace stejně špatné, někdy dokonce i horší. Pokud si místo do louže stoupnu do bláta, budu mít promočené boty tak jako tak. […]

„(…) školská komunikace je prostředím pro edukaci – tedy prostředím, v němž je „učící se“ veden učitelem k získání vědomostí a sociálních kompetencí. Oba cíle jsou v průniku (…). Je tedy třeba počítat s možností, že si výrazové prostředky a strategie zde osvědčené (a třeba i nesprávně tolerované) komunikant osvojí jako trvalou součást své řečové […]

Jeden ze zásadních textů vztahujících se ke kodifikaci: Martin Beneš, Martin Prošek, Kamila Smejkalová: Kodifikace a její role v současné společnosti. In ULIČNÝ O.; SCHNEIDEROVÁ S. (ed.). Studie k moderní mluvnici češtiny 2. Komunikační situace a styl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 15-24

Přinášíme ukázky z knižního soubor popularizačních textů Milana Hrdličky, mj. autora Bohemistických miniatur. „Ústředním tématem je opět čeština jako výchozí jazyk, jehož dílčí zajímavé, specifické, záludné, nejednoznačné i zábavné jevy autor, její rodilý mluvčí, zkušeně vybral k pohledům a komentářům určeným cizincům, studentům češtiny i všem zájemcům o ní.“ (Ivana Bozděchová v recenzi pro Naši […]

Dotaz: Pracuji na ministerstvu financí, a podle služebního zákona jsou označena pracovní místa v našem odboru jako vrchní ministerský rada. Dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o sdělení správného ženského tvaru této funkce. Paní M. H. Odpověď ASČ: Některá česká podstatná jména se nedají přechylovat – často se to týká jmen zvířecích (srov. kavka, buvol aj.). Protějšek k nim existovat může, ovšem pak většinou mívá jiný kořen: býk – kráva, pes – fena (přičemž slovo pes lze použít v určitém kontextu i pro […]

Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2012 má pouhých 27 % Čechů takovou znalost angličtiny, aby v ní dokázali vést konverzaci, což je jedno z nejnižších čísel v celé Evropské unii. Skutečná znalost angličtiny je pak ještě nižší. Čím si to vysvětlujete? V letech 1997 až 1999 jsem byl rektorem Středoevropské univerzity v Budapešti a ve […]

Pokračujeme v přetiskování článků věnovaných kodifikaci. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 72, 2011. O kodifikaci více ZDE.