Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2023, ročník 106, číslo 3.

23.8.2023NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 84, 2023, č. 3) se Václava Kettnerová a Veronika Kolářová věnují možnostem vyjadřování vzájemnosti pomocí českých adjektiv. Karla Tvrdá se zabývá dialogickými strukturami v tisku z období před nástupem pražského jara. Lenka Jakoubková Budilová analyzuje českou příbuzenskou terminologii v bulharské diaspoře. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.Zobrazit více  17.8.2023ŽIVA: SLADKÝ JAZYKOVÝ KOUTEKPrázdninový jazykový koutek Anny Černé […]

Z komentáře Jana Lipolda na webu Seznam Zprávy: Diagnóza: ochrnutí jazyka. Zdroj nákazy: policejní svodky, úřední zprávy. Přenašeč: bohužel média. Přestávají skloňovat, je to čím dál horší a už se na to nedá dívat. Šuplík se kvůli tomu zlobí, trochu dost! Článek Jde o následující úkaz: Čím dál častěji čelíme formulacím typu „nájemníci v ulici Ibsenova“, „na křižovatce […]

Z článku publikovaného v polském časopise Bohemistyka (2011, č. 1): C í l e m  t o h o t o  p ř í s p ě v k u je komentovat výroky o češtině u pěti spisovatelů, kteří se narodili ve dvacátých a třicátých letech minulého století a kteří jako významní slovesní umělci podstatným způsobem zasáhli do vývoje české […]

Z odpovědi: Nic takového jako kodifikovaný (či jakkoli jinak stanovený) soupis vzorů neexistuje. Předmětem kodifikace je např. skloňování či časování konkrétního slova nebo celé skupiny slov, ne však to, které slovo se při jejich ohýbání má používat jako návodné. Vzory jsou zamýšleny jen jako uživatelská pomůcka, jak na základě známých tvarů odvodit tvary neznámé či […]

Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, 2023, č. 3: Toto zjištění má četné konsekvence, v neposlední řadě i pro český pravopis. Slova keltové a germáni, jakožto umělé konstrukty, bychom podle současných pravopisných zásad neměli psát s velkými písmeny, neboť nemají etnický význam, neoznačují příslušnost k národu, státu či městu, ale příslušnost k množině lidí […]

Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice […]

AktualityVyšla Naše řeč 3/2023Z Jazykovědných aktualit 1–2/2023Otázky recenzního řízení: výzva k zasílání příspěvků 25.7.2023 VYŠLA NAŠE ŘEČ 3/2023Ve třetím čísle Naší řeči najdete dva články, drobnost, recenzi a zprávu. Edita Schejbalová a Robert Adam se v prvním článku věnují analýze nestandardních vazeb výrazů krom(ě) a mimo, ve druhé studii se Markéta Lopatková a Václava Kettnetová v reakci na text Jiřího Perglera (Naše řeč 4/2022) vyjadřují […]

Z jazykového koutku v časopise Živa: Nahlédněme třeba do svého šatníku. Tričko jsme přejali nejspíš z francouzštiny, kde tricot znamená pletenina, úplet; může však souviset i s německým stricken (plést), z něhož je i výraz štrykovat v obecné češtině. Košile je výpůjčka z latinského casula (plášť s kapucí, tedy vlastně svrchní oděv). Pojmenování halenka/halena sice […]