Z jazykového Šuplíku komentátora Seznamu Zprávy: (…) Babička, respektive archetyp babičky, češtině dominuje. Zejména v porovnání s dědečky. Až se nechce věřit, že v jazyce postpatriarchální společnosti, kde veřejná řeč odpovídá tomu, jak se to tu pokoušejí řídit tzv. chlapi, je něco takového možné. Kde se najednou bere ideál babičky, skrze který se úspěšně prodává všechno od babiččiných nudlí […]
Ze sloupku na webu Novinky.cz: Děti, ty naše malé turbo verze, nečtou. Můžeme se na ně proto čílit. Můžeme plakat nad úpadkem lidstva, které již více nepozná krás Raisova Pantáty Bezouška, natož Holečkových Našich. Ba i Babička Boženy Němcové zůstane známa jen z poslední filmové verze, pročež si budoucí generace Čechů budou myslet, že z Barunky vyrostla Popelka. […]
Kategorie: Grafická stránka jazyka, Obecné a informační
Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2023, ročník 106, číslo 3.
Kategorie: Jazyk a jazykověda, Slovní zásoba a tvarosloví
23.8.2023NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 84, 2023, č. 3) se Václava Kettnerová a Veronika Kolářová věnují možnostem vyjadřování vzájemnosti pomocí českých adjektiv. Karla Tvrdá se zabývá dialogickými strukturami v tisku z období před nástupem pražského jara. Lenka Jakoubková Budilová analyzuje českou příbuzenskou terminologii v bulharské diaspoře. Číslo je dostupné na webových stránkách časopisu.Zobrazit více 17.8.2023ŽIVA: SLADKÝ JAZYKOVÝ KOUTEKPrázdninový jazykový koutek Anny Černé […]
Z komentáře Jana Lipolda na webu Seznam Zprávy: Diagnóza: ochrnutí jazyka. Zdroj nákazy: policejní svodky, úřední zprávy. Přenašeč: bohužel média. Přestávají skloňovat, je to čím dál horší a už se na to nedá dívat. Šuplík se kvůli tomu zlobí, trochu dost! Článek Jde o následující úkaz: Čím dál častěji čelíme formulacím typu „nájemníci v ulici Ibsenova“, „na křižovatce […]
Kategorie: Jazyk a jazykověda, Obecné, průřezové a jiné, Skladba
Z článku publikovaného v polském časopise Bohemistyka (2011, č. 1): C í l e m t o h o t o p ř í s p ě v k u je komentovat výroky o češtině u pěti spisovatelů, kteří se narodili ve dvacátých a třicátých letech minulého století a kteří jako významní slovesní umělci podstatným způsobem zasáhli do vývoje české […]
Kategorie: Články, Jazyk a jazykověda, Literatura, Obecné, průřezové a jiné
Z odpovědi: Nic takového jako kodifikovaný (či jakkoli jinak stanovený) soupis vzorů neexistuje. Předmětem kodifikace je např. skloňování či časování konkrétního slova nebo celé skupiny slov, ne však to, které slovo se při jejich ohýbání má používat jako návodné. Vzory jsou zamýšleny jen jako uživatelská pomůcka, jak na základě známých tvarů odvodit tvary neznámé či […]
Kategorie: Jazyk a jazykověda, Slovní zásoba a tvarosloví
Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, 2023, č. 3: Toto zjištění má četné konsekvence, v neposlední řadě i pro český pravopis. Slova keltové a germáni, jakožto umělé konstrukty, bychom podle současných pravopisných zásad neměli psát s velkými písmeny, neboť nemají etnický význam, neoznačují příslušnost k národu, státu či městu, ale příslušnost k množině lidí […]
Kategorie: Grafická stránka jazyka, Jazyk a jazykověda
Z jazykového koutku v časopise v časopise Vesmír: (…) Jak zní tvar rozkazovacího způsobu sloves končících na -atět? Spíš jako trp, nebo jako sázej? Těžko říct – a jak by ne. Copak jste někdy přikazovali kedlubně dřevnať/dřevnatěj, chodníku ledovať/ledovatěj nebo člověku plešať/plešatěj? Všechno to jsou gramaticky plnohodnotná slovesa, ale část jejich užití je blokována lexikálním významem. Někdy však význam za nic nemůže. Houba, hrouda nebo moucha se sice […]
