Dotaz:Prosím o radu: Nejsme si jisti určením větného členu u slova pouze ve větě Dnes jsme kreslili pouze tužkou. Slovo tužkou určujeme jako příslovečné určení způsobu. Mohlo by slovo pouze být příslovečné určení míry rozvíjející větný člen tužkou?Paní Z. H. Odpověď ASČ:Nejprve se pojďme opřít o stále uznávanou publikaci V. Šmilauera Novočeská skladba (Praha, 1969), […]

Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 37 (1976), číslo 4, s. 270-278: V tomto příspěvku chceme přehlédnout inventář podřadicích spojovacích výrazů a soustředit se na některé dílčí otázky (především větosled) související se složitostí souvětné stavby v Palackého Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě (1848 až 1876), tj. v základním díle tohoto historika a politika 19. […]

Dotaz:Můj dotaz se tyká se výuky v 5. třídě, tématu holých a rozvitých vět. Jak přistupovat k větám, které z  valenčního hlediska potřebují minimálně jednu pravou valenci? Např. Pes vrtí ocáskem. Je přípustné či vhodné bavit se s dětmi na 1. stupni o tom, že Pes vrtí je věta holá? Mně osobně to nesedí, protože z hlediska […]

Dotaz:Ráda bych si ujasnila, jakým způsobem určovat se a si jakožto slovní druh a větný člen na 2. stupni základní školy. Mnoho příruček i učebnic k tomuto problému přistupuje různorodě: v některých automaticky se/si určují jako zvratná zájmena (lze to takto na 2. stupni zjednodušit?), v některých odlišují se/si jako zvratná zájmena, pokud je lze nahradit dlouhými […]

Z autorova článku pro Naši řeč (2018, č. 2): Pojem apozice (přístavek) je u nás popisován často ve větě jednoduché, kdežto v souvětí je propracován málo. Na anglickém materiálu se V. Mathesius (1947, s. 305) zabývá tzv. apozicí přívětní. V. Šmilauer (1966, s. 354) za apozici přívětnou považuje parafrázi, srov. řeka meandruje, tj. tvoří zákruty, a […]

Dotaz:Rád bych se zeptal na přívlastky těsné a volné. Prakticky ve všech příkladech, které se dají běžně najít, se používají jen přívlastky, které využívají přídavných jmen odvozených od sloves (navštěvující, hraný atd.). V materiálech Masarykovy univerzity je dokonce přímo zmíněno, že přívlastek těsný a volný má smysl řešit jen u shodného přívlastku. Viz zde. Je tomu ale […]

Z článku publikovaného v časopise Korpus-gramatika-axiologie, 2011, č. 4: Cílem tohoto článku je v rámci formálně-sémantického rovinného popisu gramatického systému ukázat, že nevalenční závislost příčinnostní vedlejší věty může být vyjádřena velkým množstvím různých druhů zájmenně-částicových spojovacích výrazů, což dosud nebylo soustavně popsáno. Jedná se o příčinnostní vedlejší věty zájmenně-částicové, a to příčinné (důvodové), účelové, podmínkové a […]

Do naší poradny dorazilo již několik dotazů, jak na škole určit některé ne zcela vyhraněné významové poměry v souřadných spojeních větných členů a vět. Nejčastěji jde o přechodové jevy mezi poměrem slučovacím a důsledkovým nebo slučovacím a odporovacím. Vybíráme dva dotazy z nejčastějších: Dotaz 1:Domnívám se správně, že v následujícím souvětí se jedná o důsledkový významový poměr? U […]

Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec […]