Dotaz:Rád bych se zeptal na přívlastky těsné a volné. Prakticky ve všech příkladech, které se dají běžně najít, se používají jen přívlastky, které využívají přídavných jmen odvozených od sloves (navštěvující, hraný atd.). V materiálech Masarykovy univerzity je dokonce přímo zmíněno, že přívlastek těsný a volný má smysl řešit jen u shodného přívlastku. Viz zde. Je tomu ale […]
Z článku publikovaného v časopise Korpus-gramatika-axiologie, 2011, č. 4: Cílem tohoto článku je v rámci formálně-sémantického rovinného popisu gramatického systému ukázat, že nevalenční závislost příčinnostní vedlejší věty může být vyjádřena velkým množstvím různých druhů zájmenně-částicových spojovacích výrazů, což dosud nebylo soustavně popsáno. Jedná se o příčinnostní vedlejší věty zájmenně-částicové, a to příčinné (důvodové), účelové, podmínkové a […]
Do naší poradny dorazilo již několik dotazů, jak na škole určit některé ne zcela vyhraněné významové poměry v souřadných spojeních větných členů a vět. Nejčastěji jde o přechodové jevy mezi poměrem slučovacím a důsledkovým nebo slučovacím a odporovacím. Vybíráme dva dotazy z nejčastějších: Dotaz 1:Domnívám se správně, že v následujícím souvětí se jedná o důsledkový významový poměr? U […]
Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec […]
„Příspěvek vznikl v rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového (gramatického) systému, na jehož nejvyšší, souvětněčlenské rovině byla postulována teorie souvětných členů (…). Souvětí vyžaduje samostatnou pozornost, protože na rozdíl od věty jednoduché, která je složena z větných členů, popř. aktantů (participantů), jež jsou syntakticky aktivní, v souvětí jsou syntakticky aktivní hlavně spojovací výrazy, poněvadž spojují […]
AktualityK tragédii na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyVyšla Naše řeč 5/2023Živa: Adventní zastaveníPodcast Ve slovech: Michaela LiškováProjekt výzkumu středověkých písařských přípisků a kolofonůZ Jazykovědných aktualit 3–4/2023Výzva pro mladou generaci: Staň se superdialektologem!Přednáška: Slovnědruhové kontinuumŽivot, dílo a korespondence Antonína Matzenauera 22.12.2023K TRAGÉDII NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVYJsme hluboce otřeseni tragédií, která se stala 21. prosince na Filozofické fakultě […]
Aktuality 20.11.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO OBDRŽEL MIMOŘÁDNOU CENU JOSEFA HLÁVKYSprávní rada nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových udělila na návrh předsedkyně AV ČR Mimořádnou cenu Josefa Hlávky kolektivu autorů Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, který vznikal v brněnském etymologickém oddělení a na němž se podílely tři generace etymologů. Toto prestižní ocenění tak získalo mimořádné vědecké dílo, které navazuje na evropskou kulturní a humanistickou tradici. Cenu […]
Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, ročník 95 (2012), číslo 3, s. 122-140: Pro syntax současné češtiny je příznačné, že v souvislosti s její prohlubující se stylovou diferenciací a intelektualizací se šíří některé speciální výrazové prostředky. K takovým prostředkům psané syntaxe patří např. vedlejší věta v souvětí Český úspěch funguje pod praporem zahraničních investic, rozmachu […]
Aktuality 31.10.2023PODCAST VE SLOVECH: ŽANETA DVOŘÁKOVÁJak dopadla ruská agrese proti Ukrajině na ruskou zmrzlinu nebo ruské vejce? Kde se odrazila v nových názvech ulic nebo dalších veřejných prostranství? Vliv válečné krize na vlastní jména přibližuje Žaneta Dvořáková v novém díle podcastu Ve slovech.Zobrazit více 30.10.2023ŽIVA: NENÍ KOUŘE BEZ OHNĚÚstředním tématem pátého letošního čísla Živy je oheň. Protože je tento živel pro […]
