Dotaz:Ráda bych Vás požádala o radu, jak nejlépe přistupovat k určování slovních druhů těchto slov: abych, abys, abychom, kdybyste, kdyby atd. Slova aby a kdyby vnímám dle stavby věty jako částice nebo příslovce. O jaký slovní druh se však jedná, když se pojí se slovesem a tvoří podmiňovací způsob, např. kdybych věděl, co mám dělat… […]

Ze závěru studie publikované v časopise Slovo a slovesnost, 73, 2012: Pokusili jsme se ukázat na vlastnosti pojmu-termínu souvětný člen, který je ukotven ve formálně-sémantickém rovinném popisu jazykového systému, a to na souvětněčlenské rovině, jež je druhou, vyšší syntaktickou rovinou vedle klasické roviny větněčlenské. V uvedené koncepci popisu vycházíme od spojovacích výrazů. Klasifikace souvětných členů, […]

Dotaz:Prosím o názor týkající se psaní čárky v následujícím souvětí: Věřím, že s našimi produkty budete spokojena, a budeme se těšit na Vaši návštěvu. Dle mého názoru se jedná o oddělení vedlejší věty čárkou vepředu i vzadu, proto zde musí být dvě čárky. Mojí oponenti však argumentují, že čárka před a se nepíše.Paní L. K. Odpověď […]

Dotaz:Ráda bych Vás požádala o pomoc s určením větných členů ve větě: Neustále se učit do školy mě nebaví. Jde mi především o to, zda výraz do školy, který se váže k infinitivnímu podmětu učit se, lze určit jako přívlastek neshodný, nebo jako předmět, nebo snad jako příslovečné určení místa (?). Stejně tak výraz neustále – […]

Z článku v časopise Naše řeč (2006/3): Jádro (centrum) současného souvětného systému se spojovacím výrazem co je popsáno ve všech českých skladbách. K. Svoboda se ve svém Souvětí (viz pozn. 4) na několika místech zabýval dosud nejpodrobněji strukturovaným souvětným systémem se spojovacím výrazem co. Z jeho výkladů můžeme vyvodit, že v tomto systému vedle centra, které představují vedlejší věty otázkové […]

Dotaz:Mám problém ohledně spojky než. Je-li to spojka (až na archaické výjimky) podřadicí, jak může připojovat několikanásobný (tj. souřadně spojený) větný člen, jak tvrdí ÚJČ?Příručka ÚJČ: „Věty, v nichž jsou spojkou než spojeny dva nerozvité přísudky nebo přísudky rozvité společným větným členem při stejném podmětu, lze chápat jako spojení složek několikanásobného přísudku a psát je […]

Ze sloupku v časopise Vesmír: Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo […]

29.6.2022OCENĚNÍ GRANTOVÉHO PROJEKTUProjekt Staroslověnské dědictví ve staré češtině (řešený v letech 2018–2021) byl Grantovou agenturou ČR oceněn stupněm vynikající. Kolektiv etymologického oddělení (Helena Karlíková – odpovědná řešitelka, Vít Boček, Ilona Janyšková, Bohumil Vykypěl) shrnul výsledky svého bádání především v monografii nesoucí název projektu. V jeho rámci vyšly i další dvě publikace (jedna z nich s bohatou mezinárodní účastí) a řada dílčích studií. Ve výzkumech bude kolektiv pokračovat i nadále.Zobrazit […]

Z článku publikovaného v časopise Korpus-gramatika-axiologie 23/2021: Souvětí s vedlejšími větami bez syntaktického vztahu (dále jen souvětí s VVBSV) je dalším typem složitého souvětí. Je to souvětí, v němž na větě hlavní závisí dvě vedlejší věty prvního stupně závislosti,  které nejsou v syntaktickém vztahu, srov. Když se za astronomem zavřel těžký vchod, uvědomil si, že se právě rozloučil se […]