„Rozdíl mezi spojením příčinným a důvodovým nebývá chápán zcela přesně. Příčina je jev, jenž nutně způsobil jev jiný, zatímco důvod je sdělení domněnky, proč k nějakému jevu došlo: Britská ambasáda v Praze opět hrozí České republice zavedením víz, neboť počet našich žadatelů o azyl ve Spojeném království prudce roste. (Druhá věta vyjadřuje příčinu počínání britské ambasády.) Počet našich žadatelů o […]
Dotaz: Prosím o radu ohledně interpunkce. Narazila jsem na toto souvětí: Čte takové knihy, které ji baví, jelikož se týkají jejího oboru a zároveň jsou pro ni inspirující. Zde to chápu tak, že máme dvě věty vedlejší v poměru slučovacím, mezi nimi nepíšeme čárku – tedy jelikož se týkají jejího oboru a (jelikož/zároveň) jsou pro ni […]
Dotaz:Narazil jsem na interpunkční problém, na nějž se mi nepodařilo v Internetové jazykové příručce nalézt odpověď. Jde mi o to, jestli patří čárka do konstrukcí s časovými či měnovými údaji, například: Vylíhl se ve 12 hodin(,) 15 minut. Vycpaného jezevce jsem koupil za 25 korun(,) 5 haléřů. Můj logický pohled na věc v tomto případě selhává […]
„Problematika klasifikace vedlejších vět patří již tradičně k základním jazykovým jevům roviny syntaktické probíraným ve školní výuce českému jazyku. Spolu s určováním větněčlenské platnosti jednotlivých nevětných výrazů je dokonce učivem stěžejním. V poslední době stále častěji slyšíme z mnoha stran (a to i ze stran učitelů českého jazyka) námitky, že jde o pouhé „nálepkování“, formální […]
Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam […]
Přetiskujeme část článku Roberta Adama publikovaného v časopise Český jazyk a literatura (1/2021-2022). Článek „si neklade otázku, zda (…) se žáci mají učit o větných členech. Vychází z faktu, že se o nich učí, a pokouší se identifikovat momenty a oblasti tohoto učiva, kde se to ve škole nedaří“. „Jeho závěry vycházejí z výzkumu, který […]
Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, […]
Dotaz:Jsem účasten diskuze na téma „Praktické využití znalosti určování druhů vět vedlejších“. Dcera je žákyní 7. tř. ZŠ, tuto látku aktuálně probírají, ale já nejsem schopen nalézt argumenty k praktickému využití znalosti určování druhů vět vedlejších.Dcera se mě ptá: „K čemu to je? K čemu nám to bude?“ Praktickým příkladům při výuce přikládám velký význam […]
Dotaz:Obracím se na Vás s dotazem na zajímavý případ použití či nepoužití čárky ve větě. Věta pochází z inzerátu na byt: Pokoj směřuje do vnitrobloku, takže fajn klídek na učení(,) a je vybaven (postel, stůl, židle a dvě skříně).Není sporu, že věta není postavena ideálně, mě nicméně zajímá, patří-li čárka ve stávající větě na označenou […]
