Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam […]

Přetiskujeme část článku Roberta Adama publikovaného v časopise Český jazyk a literatura (1/2021-2022). Článek „si neklade otázku, zda (…) se žáci mají učit o větných členech. Vychází z faktu, že se o nich učí, a pokouší se identifikovat momenty a oblasti tohoto učiva, kde se to ve škole nedaří“. „Jeho závěry vycházejí z výzkumu, který […]

Dotaz:Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:1. Nejsem s to bojovat za lásku.2. V tomto případě mám svázané ruce.3. Oči jsem měla plné písku.U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, […]

Dotaz:Jsem účasten diskuze na téma „Praktické využití znalosti určování druhů vět vedlejších“. Dcera je žákyní 7. tř. ZŠ, tuto látku aktuálně probírají, ale já nejsem schopen nalézt argumenty k praktickému využití znalosti určování druhů vět vedlejších.Dcera se mě ptá: „K čemu to je? K čemu nám to bude?“ Praktickým příkladům při výuce přikládám velký význam […]

Dotaz:Obracím se na Vás s dotazem na zajímavý případ použití či nepoužití čárky ve větě. Věta pochází z inzerátu na byt: Pokoj směřuje do vnitrobloku, takže fajn klídek na učení(,) a je vybaven (postel, stůl, židle a dvě skříně).Není sporu, že věta není postavena ideálně, mě nicméně zajímá, patří-li čárka ve stávající větě na označenou […]

Dotaz:Dlouho si lámu hlavu nad určitým jevem. Pokud mám větu Je lepší nejíst sladkosti, podmět je infinitiv nejíst, přísudek se sponou pak je lepší. Ale nejsem si jistá, jak určit podstatné jméno sladkosti. Rozvíjí totiž pouze slovo nejíst, které je zde ve funkci podmětu. Řekla bych, že se jedná o předmět, ale předmět nerozvíjí podmět. […]

Dotaz:Chtěla bych Vás požádat o radu. Nemůžeme se s kolegyní shodnout na určení doplňku. Jedná se o tyto věty:a) Choval se jako malé dítě. – Domnívala jsem se, že v tomto spojení je jako dítě doplňkem, kolegyně nabízí variantu příslovečného určení způsobu.b) Bil se jako lev. Jednotka zaútočila jako jeden muž.Paní L. J. Odpověď ASČ:Doplněk je větný člen, který […]

Dotaz:Mohu se zeptat na spojku neboť? Velmi nerad ji ve výuce zmiňuji, protože mi přijde, že dnes už není žádný rozdíl mezi ní a spojkou protože. Přitom mluvnice uvádějí spojku protože jako podřadicí a neboť jako souřadicí, na rozpor ale neupozorňují. Žáci rozdíl nevnímají a přiznám se, že já také ne. Byl mezi nimi v […]

Článek ZDE. Publikováno v časopise Korpus – gramatika – axiologie 16/2017, který vydává Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta a Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.