DotazMám velmi stručný dotaz. Píše se v dále uvedené větě čárka před spojkou a když?(… musí utéct.) To se jí podaří, a když se od expartnerova právníka dozví, že ten její odchod neunesl a spáchal sebevraždu, po letech se může znovu konečně svobodně nadechnout.Paní V. W. K. Odpověď ASČPřed vlastní odpovědí zasadím jako obvykle problematiku do […]

Dotaz č. 1Ráda bych se zeptala na určení podmětu. V úloze z cvičných testů pro osmiletá gymnázia (Zkoušky nanečisto) se měl určit podmět v podtržené větě Lidé z města, kteří na rozdíl od sedláků očekávali, že nové císařovy reformy všechny jejich problémy vyřeší, byli zklamáni.V řešení bylo jako správná odpověď uvedeno: kteří.Nyní syn narazil na podobný případ v pracovním […]

DotazChtěl bych se zeptat na jednu věc ohledně mluvnického předmětu. Jde o větu Povstání si vyžádalo přes dva a půl tisíce obětí. Podle této odpovědi v poradně ASČ: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-jak-na-vetneclensky-rozbor-u-typu-nekolik-komentaru/ by se jako předmět mělo určit dva a půl tisíce, jestli to dobře chápu, a obětí by bylo přívlastkem neshodným.Můj dotaz (nebo možná spíše ujištění) tedy zní, […]

Vyhodnotili byste následující formulace jako přípustné, vhodné, funkční? Policie ho viní z incidentu, ke kterému došlo začátkem dubna a byly při něm zraněny čtyři osoby. Budeme se soustředit? Více o tom články z časopisu Naše řeč: Sylva Čmejrková, František Daneš: O dvou (a více) typech parataktického spojení vztažných vět Luboš Veselý: O vidu slovesa soustředit se. Příspěvek k otázce jazykové správnosti

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta […]

Z archivu (téma bohužel zřejmě stále aktuálnější…): Co neumějí studenti bohemistiky Robert Adam, Ivana Bozděchová, Robert Dittmann, Eva Lehečková, FF UK v Praze What students of Czech Philology do not know The paper, based on the authors’ teaching experience of freshman students of Czech Philology at the Faculty of Arts, Charles University, Prague, attempts at […]

Dotaz: Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso? Paní M. T. Odpověď ASČ: Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém. V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se […]

V současné škole převažuje ve výuce skladbě analýza věty a souvětí. Na základě popsaných, po léta opakujících se chyb vyplývajících právě z takového přístupu autorka navrhuje několik druhů úkolů, které by odstranily tuto jednostrannost a posílily komunikační aspekty skladebních jednotek: uplatňování výpovědí v konkrétních komunikačních situacích jako východisko k následnému poznávání jejich mluvnických, zvukových a grafických vlastností. Publikováno v […]

Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti […]