„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta […]

Z archivu (téma bohužel zřejmě stále aktuálnější…): Co neumějí studenti bohemistiky Robert Adam, Ivana Bozděchová, Robert Dittmann, Eva Lehečková, FF UK v Praze What students of Czech Philology do not know The paper, based on the authors’ teaching experience of freshman students of Czech Philology at the Faculty of Arts, Charles University, Prague, attempts at […]

Dotaz: Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso? Paní M. T. Odpověď ASČ: Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém. V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se […]

V současné škole převažuje ve výuce skladbě analýza věty a souvětí. Na základě popsaných, po léta opakujících se chyb vyplývajících právě z takového přístupu autorka navrhuje několik druhů úkolů, které by odstranily tuto jednostrannost a posílily komunikační aspekty skladebních jednotek: uplatňování výpovědí v konkrétních komunikačních situacích jako východisko k následnému poznávání jejich mluvnických, zvukových a grafických vlastností. Publikováno v […]

Znáte pojem polovedlejší věta? V úvodu autor píše: Cílem článku, který je inspirován pojetím souvětí u K. Svobody, je v rámci systémové lingvistiky (gramatiky) podat na základě především empirického přístupu k jazyku vymezení a klasifikaci polovedlejších vět, které jsou spojeny se syntaxí promluvy, textu a s jistotní modalitou a kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti […]

Článek publikovaný v Naší řeči r. 2008 na téma, jež bude zřejmě dlouho aktuální. Článek ZDE Přetiskujeme závěrečné shrnutí: Platí plně i dnes? Pokusili jsme se v tomto textu – podobně jako P. Potůček (c. d.) – vyvrátit některé mýty spjaté se současnou „euročeštinou“, především mýtus o agresivní invazi nesrozumitelných cizích slov, která způsobuje „barbarizaci“ […]

Cílem článku je zabývat se dosavadními postoji českých lingvistů k vedlejším větám se spojovacími výrazy bez toho, aby/že, jejich frekvencí v současné češtině, na základě rozsáhlého materiálu charakterizovat jejich postavení v českém jazykovém systému, a to včetně zaujetí stanoviska ke kultivovanosti, resp. nekultivovanosti jednotlivých konstrukcí, a konečně se pokusit o posouzení jejich spisovnosti. Dostupné v […]

Kniha, zpracovaná autorským kolektivem Ústavu pro jazyk český AV ČR pod vedením Markéty Pravdové, se zaměřuje na některé nové zajímavé či problematické jevy v českém jazyce. Úvodní slovo Obsah Kapitoly 1 a 2

Syntaktická stavba dobře organizovaného psaného textu bývá sevřená a návaznost jeho jednotlivých složek natolik zřejmá, že ji jako lingvisté dokážeme analyzovat a vzájemné vztahy složek identifikovat; můžeme určit, kde jsou věty hlavní a jak jsou k nim připojeny věty vedlejší, a zpravidla také dovedeme posoudit, jak správně interpunkčně vyznačit vztahy mezi větami, hlavními i vedlejšími. […]