Dotaz: Mám otázku k větě Do kroužku chodí a na vystoupení se připravuje 12 dívek. Rád bych se zeptal, zda se jedná o zeugma: 12 dívek je nominativ, ale nelíbí se mi to spojení větných členů spojkou a. Je to z učebnice matematiky pro děti, kterou vydává zdarma jedna nezisková organizace. Rád bych, aby to […]
Dotaz: Český jazyk pro 7. ročník, Hošnová a kol. SPN, s. 98: Ti, kdo žalují, jsou ve škole neoblíbení. – zájmena, která odkazují na vedlejší věty podmětné, neurčujeme jako větné členy; VV podmětná (substituce – žalobníčkové). VERSUS Čeština pro učitele, Hubáček, Jandová, Svobodová, Vademecum 1998, s. 197: Výklad o subjektu: … První složku korelativa pokládáme […]
Hezkou ukázku významotvorné funkce interpunkční čárky se mně nedávno zadařilo vytvořit v tomto mailu pro septimu: Zítra se píše druhá a poslední doplňovačka na všechny interpunkční jevy. Týž večer jsem obdržel odpověď jedné studentky: A je druhá doplňovačka tou poslední? Nebo zítra píšeme dvě? Na druhou stranu – snad je to i důkaz, že jsem […]
Jazyková pátrání mohou být někdy skutečným dobrodružstvím. Přečtěte si zprávu o jedné opravdu náročné rešerši, nebudete litovat. Teoretický problém a jeho východiska: Přišel do Poradny ASČ nedávno tento dotaz, téměř jistě od vyučujících češtiny: „Lze ve větě Bankomat je mimo provoz posoudit přísudek je mimo provoz jako přísudek jmenný se sponou (tj. přísudek slovesně jmenný)?“ […]
Dotaz: Ráda bych se Vás zeptala na psaní čárky v souvětí. Konkrétně mi jde o citát: Nejkrásnější okamžiky zažíváme až když na ně vzpomínáme. Je v tomto souvětí před až když čárka? Pokud zde čárka není, můžete mi prosím vysvětlit proč? Paní R. S. Odpověď ASČ: Čárka sem patří, a to podle základního pravidla o […]
Dotaz: Dobrý den, mám tento syntaktický problém: Ve větě Je možné se setkat až v úterý patří infinitiv setkat se k části je možné, nebo je to podmět? Jde o to, že výraz je možné má pouze modální význam, dala bych tedy infinitiv k tomu. Šlo by pak o jmenný přísudek se sponou. Když se převede […]
Dotaz: Dobrý den, prosím o radu. Jakým větným členem by byl výraz proč například ve větě Není známo, proč se oslava nekonala. S pozdravem paní K. B. Odpověď ASČ: Odpověď na tuto otázku vůbec není jednoduchá. Konzultoval jsem ji podle dohody o vzájemné spolupráci s ÚJČ, protože odborná literatura – až na Šmilauerovu Novočeskou syntax – […]
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na shodu přísudku s podmětem několikanásobným. Obecně platí pravidlo: pokud podmět předchází přísudku a je několikanásobný, přísudek má také tvar množného čísla. Bude tedy následující nepřímá citace napsána správně? Vysekalová a kol. (2012) připomínají, že skupinovým rozhovorem lze objasnit spotřebitelovo chování a postoje, případně i motivaci nebo očekávání. […]
Dotaz: Jsem studentkou PfUK, která už odevzdala svou diplomovou práci. Můj oponent mi v mé práci vytkl jistou gramatickou věc. Ve své práci jsem napsala: „Hromadění podstatných jmen slovesných slouží ke zhušťování textu. Použití přídavného jména nebo slovesa namísto podstatného jména sice prodlouží větu, ale věta nakonec bude znít sympatičtěji. Např.: Ohrožení zdravotní nezávadnosti živočišných […]
