V dnešním Šuplíku si ještě jednou bereme na paškál kult správnosti, který naši mateřštinu svírá. Došlo to už tak daleko, že kolegové ze Štastného hubu se málem ve Šťastném podcastu omlouvali, že použili slovo „obsolentní“, za což je posluchač pokáral, že správná podoba je „obsoletní“. Jde o odborný termín pro význam „zastaralý“ nebo „již nepoužívaný“. Posluchač měl samozřejmě […]

Dotaz:Prosím o radu při určení druhu podmiňovacího způsobu v první větě tohoto souvětí: Kdybys mu zavolal, byl by to jistě připravil. Podle tvaru kdybys zavolal by mělo jít o podmiňovací způsob přítomný. Podle významu (děj v minulosti neuskutečněný) ale o podmiňovací způsob minulý.Asi bych dala přednost určování dle významu, ale nejsem si zcela jistá.Paní A. N. […]

Z jazykového sloupku v časopise Vesmír: Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata […]

Z jazykového koutku v časopise Živa: Dnes běžné členění roku na čtyři roční období využívá přesně stanovitelné časy slunovratů a rovnodennosti. Naši dávní předkové jednotlivé části roku často spojovali s význačnými svátky křesťanských světců. A protože byli těsněji spojeni s děním v přírodě, byl čas určován především přírodními rytmy spjatými se střídáním zemědělských prací. Na […]

Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec […]

Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Černý předvánoční čtvrtek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zpřítomnil to, co jsme už mnozí někdy seznali, a to že pro vyjádření některých myšlenek bychom potřebovali něco víc než jen prostředky jazyka. Nejde o to, že by česká slovní zásoba nebo snad zásoba českého znakového jazyka nedisponovaly dostatkem odstínů různých významů samostatných slov […]

AktualityK tragédii na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyVyšla Naše řeč 5/2023Živa: Adventní zastaveníPodcast Ve slovech: Michaela LiškováProjekt výzkumu středověkých písařských přípisků a kolofonůZ Jazykovědných aktualit 3–4/2023Výzva pro mladou generaci: Staň se superdialektologem!Přednáška: Slovnědruhové kontinuumŽivot, dílo a korespondence Antonína Matzenauera 22.12.2023K TRAGÉDII NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVYJsme hluboce otřeseni tragédií, která se stala 21. prosince na Filozofické fakultě […]

Dotaz:Rádi bychom si ujasnili správnost psaní -i, -y v příčestí minulém u živých rostlin rodu mužského a u bakteriofágů.Nerozumíme, proč se píše stromy stály, keře rostly a podobně, když jsou rostliny rodu mužského a živé, tedy zřejmě rodu životného.Bakteriofágy byly dlouho označovány za neživé, ale v současnosti jsou dle Wikipedie oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné […]

Aktuality 20.11.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO OBDRŽEL MIMOŘÁDNOU CENU JOSEFA HLÁVKYSprávní rada nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových udělila na návrh předsedkyně AV ČR Mimořádnou cenu Josefa Hlávky kolektivu autorů Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, který vznikal v brněnském etymologickém oddělení a na němž se podílely tři generace etymologů. Toto prestižní ocenění tak získalo mimořádné vědecké dílo, které navazuje na evropskou kulturní a humanistickou tradici. Cenu […]