Dotaz:Prosím o radu: Nejsme si jisti určením větného členu u slova pouze ve větě Dnes jsme kreslili pouze tužkou. Slovo tužkou určujeme jako příslovečné určení způsobu. Mohlo by slovo pouze být příslovečné určení míry rozvíjející větný člen tužkou?Paní Z. H. Odpověď ASČ:Nejprve se pojďme opřít o stále uznávanou publikaci V. Šmilauera Novočeská skladba (Praha, 1969), […]
Dotaz:Ráda bych si ujasnila, jakým způsobem určovat se a si jakožto slovní druh a větný člen na 2. stupni základní školy. Mnoho příruček i učebnic k tomuto problému přistupuje různorodě: v některých automaticky se/si určují jako zvratná zájmena (lze to takto na 2. stupni zjednodušit?), v některých odlišují se/si jako zvratná zájmena, pokud je lze nahradit dlouhými […]
Z jazykového koutku v časopise Vesmír (103, 464, 2024/7): Jestlipak měla paní Müllerová na mysli někoho konkrétního, když děj Haškova Švejka otevřela známou větou „Tak nám zabili Ferdinanda“? Následník trůnu zemřel rukou sice jednoho atentátníka, ovšem člena organizované skupiny. Množnému číslu slovesného tvaru zabili tedy umíme najít smysluplnou oporu. Je ale adekvátní? Když původce děje nemá být nebo nemůže […]
Podcast na Spotify Anotace: Vítejte u nového dílu KYBcastu, tentokrát s podtitulem Moderní čeština jako cizí jazyk, ve kterém se s Václavem Maněnou a Pavlem Matějíčkem ponoříme do tématu moderní češtiny z pohledu „cizinců“. V dnešním dílu se zaměříme češtinu a jakou roli v jejím utváření hraje cizí jazyk. Nebudeme na to ale sami, pozvání do „studia“ přijal Jarmil Vepřek, popularizátor […]
V dnešním Šuplíku si ještě jednou bereme na paškál kult správnosti, který naši mateřštinu svírá. Došlo to už tak daleko, že kolegové ze Štastného hubu se málem ve Šťastném podcastu omlouvali, že použili slovo „obsolentní“, za což je posluchač pokáral, že správná podoba je „obsoletní“. Jde o odborný termín pro význam „zastaralý“ nebo „již nepoužívaný“. Posluchač měl samozřejmě […]
Dotaz:Prosím o radu při určení druhu podmiňovacího způsobu v první větě tohoto souvětí: Kdybys mu zavolal, byl by to jistě připravil. Podle tvaru kdybys zavolal by mělo jít o podmiňovací způsob přítomný. Podle významu (děj v minulosti neuskutečněný) ale o podmiňovací způsob minulý.Asi bych dala přednost určování dle významu, ale nejsem si zcela jistá.Paní A. N. […]
Z jazykového sloupku v časopise Vesmír: Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata […]
Z jazykového koutku v časopise Živa: Dnes běžné členění roku na čtyři roční období využívá přesně stanovitelné časy slunovratů a rovnodennosti. Naši dávní předkové jednotlivé části roku často spojovali s význačnými svátky křesťanských světců. A protože byli těsněji spojeni s děním v přírodě, byl čas určován především přírodními rytmy spjatými se střídáním zemědělských prací. Na […]
Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec […]
