Nepotkal jsem zatím člověka, co by si tohle slovo oblíbil. „V životě bych to nepustil přes pysky,“ slyšel jsem zato. A taky: „Lidi, co říkají růmka, by měli rozemlít a smažit v mekáči jako hambáče.“ Roomka není ani Romka, co se protahuje, ani levná napodobenina samojezdícího vysavače. Je to místnost. Konkrétně virtuální místnost v sociální síti Clubhouse, té nové, co […]

Z článku na webu České televize: Gymnázium V současnosti se tak nazývá typ střední školy. Pokud by se tento název přeložil doslovně, šlo by ale o školu pro naháče. Původ slova se odvozuje taktéž z řečiny, od slova gymnasion, což znamená cvičiště – a to zase vychází od slova gymnos neboli nahý. Chlapci totiž tehdy […]

Sloupek v časopise Vesmír

Dotaz:Ve spojení jejich pes bude zájmeno jejich určováno jako přívlastek shodný (protože stojí před podstatným jménem), nebo jako přívlastek neshodný (protože nemění tvary)?Paní I. K. Odpověď ASČ:Ve spojení jejich pes je zájmeno jejich přívlastkem shodným. Na tom nic nemění fakt, že je nesklonné. Tvary se sice nemění, ale to jen proto, že jiné prostě nejsou […]

Dotaz:Jak určujeme mluvnické kategorie ve spojení přišel jste (Vy – vykáme): jde o 2. osobu čísla jednotného, nebo množného? Odpověď ASČ:Při vykání užíváme 2. osobu mluvnického čísla množného, ačkoli oslovujeme osobu jedinou. Je zde tedy pro vyjádření společenské úcty použit rozpor mezi obsahem a formou: „Vy vypadáte dobře, mladá paní!“Stojí-li ve složeném slovesném tvaru příčestí […]

Dotaz:Jsem začínající učitelka na ZŠ a narazila jsem na cvičení v učebnici, kdy žáci v 6. třídě mají určit mluvnické kategorie přídavného jména v komparativu, např. k zdravějším pokrmům – určují tedy pád, číslo, rod a druh (navíc též vzor).Chci se zeptat, zda se komparativ bere jako nově vytvořené adjektivum z adjektiva, jak jsme se […]

Z popisu: Do mapy jsou za­řa­ze­ny pře­hle­dy cha­rak­te­ris­tic­kých ná­řeč­ních rysů pří­slu­ší­cí 3 re­gi­o­nům (Če­chy, Mo­ra­va a Slez­sko) a 8 zá­klad­ním ná­řeč­ním ob­las­tem. Ke kaž­dé ná­řeč­ní ob­las­ti jsou při­po­je­ny 2 ukáz­ky au­ten­tic­kých pro­je­vů ná­řeč­ních mluv­čích z kor­pu­su DIALEKT . Ukáz­ky byly zvo­le­ny tak, aby de­mon­stro­va­ly ty­pic­ké ná­řeč­ní rysy da­ných ná­řeč­ních ob­las­tí. Pro kaž­dou ob­last byla vy­brá­na jed­na ukáz­ka ze sta­ré ča­so­vé vrst­vy sbě­ru (od […]

14. října se hned na několika webech objevil článek, v němž se objevuje „nádherná“ zpotvořenina češtiny. Posílám ji veřejnosti k posouzení jakožto kandidáta do ankety Slovo roku. Cituji: „Nejde o zneužívání, lidi tady budou ubytovaní a my jsme povinní je odstravovat (…).“ Odkaz zde. V tomhle hotelu bych se vskutku odstrávit, natož odstravovat nenechal… PhDr. Jiří […]

Dotaz:V poslední době v médiích poměrně často slyším/čtu slovo trasování ve spojení trasování kontaktů/lidí, s nimiž přišli nakažení do styku apod. Používají ho takto i vedoucí činitelé krizového štábu, vláda, ministři, hygieničky aj. Myslím si, že nejde o správné použití tohoto slova, neboť jeho význam je hlavně „vytyčení / vyznačení trasy“. V prve uvedeném spojení bych […]