Dotaz:Je slovo rozmístnění nějaký nespisovný archaismus? V Internetové jazykové příručce jsem našel pouze rozmístění. Tedy rozmístnění je určitě nyní nespisovné. Přesto nacházím spoustu výrazů v souvislosti s „rozmístněním“ učeben apod.Vůbec nechápu, kde se toto slovo vzalo.Pan J. H. Odpověď ASČ:Dotazované slovo *rozmístnění se skutečně nevyskytuje ve Slovníku spisovné češtiny. Kupodivu lze ale nalézt 4 doklady v nejrozsáhlejším slovníku češtiny, […]
(…) Přestože je název Mendlovo náměstí slovotvorně náležitý, občas vzbuzuje uživatelskou pozornost. Důvodem je nepochybně to, že varianty jména se zachovaným -e- jsou dnes frekventovanější. Potvrzují toi Mendelova univerzita v Brně nebo opavské Mendelovo gymnázium a Mendelova střední škola v Novém Jičíně. (…) Zato hrách patří k těm slovům, o jejichž původu lze jen spekulovat. […]
Z newsletteru ústavu pro jazyk český AV ČR: Proč říkáme jedu na Slovensko, jsem na Slovensku, ale jedu do Slovinska, jsem ve Slovinsku? Jak vysvětlit cizinci, že pražské čtvrti Podolí a Smíchov pojíme s rozdílnými předložkami, přestože obě leží na vltavských březích? Opravdu musíme platit na pokladně? Jazykový koutek Anny Černé ve 3. čísle Živy si všímá konkurence předložek v/do a předložky na ve spojení se zeměpisnými jmény i se substantivy s obecným významem.Zobrazit více
Ze sloupku v časopise Vesmír: Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá […]
Soustředím se, či budu se soustředit? Z článku v časopise Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 3, s. 134-141: „Výše jsem prokázal, že způsob vytvoření slovesa soustředit (se) nijak neimplikuje jeho dokonavost, poněvadž při jeho vytváření došlo k připojení předpony sou-, jíž nelze přisoudit perfektivizační schopnost. To platí i pro dřívější období vývoje českého jazyka. Sloveso soustředit (se) nebylo a není […]
Z úvodu doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: O frázích, slovních jalovostech, výplních a o floskulích si Lucie Výborná povídala s překladatelem Vladimírem Fuksou a učitelem češtiny Jiřím Podzimkem, který s úsměvem říká: „Když začínáme všechny rozhovory otázkou „Jak se máš“, existuje díky Františku Němcovi a jeho Soudničkám univerzální odpověď, kterou používám: ‚Žiji v celkem rytmickém tempu se svými ideály, až […]
Článek v časopise Naše řeč (1994, č. 4) poukazuje na problematičnost užívání pojmu „sexuální harašení“: Troufáme si tvrdit, že to ještě nemusí být feministický přístup, uvědomujeme-li si negativní vliv překladu sexual harassment jako sexuální harašení na dobré jméno odborné literatury. Chceme tím poukázat na nebezpečí situace, kdy autor pod vlivem vlastních postojů a hodnocení, souvisejících mj. s daným kulturním […]
Z novinek (6/2022) Ústavu pro českou literaturu AV ČR: Z ciziny však můžeme přejmout i slova pojmenovávající společenský jev, který sice známe, ale zatím jsme mu nevěnovali dost velkou pozornost na to, abychom ho přesně vymezili. Vezměme si například takový body shaming neboli zesměšňování, psychické zraňování lidí na základě vzhledu. Posměch za nadbytečná kila nebo jiný zdravotní […]
29.6.2022OCENĚNÍ GRANTOVÉHO PROJEKTUProjekt Staroslověnské dědictví ve staré češtině (řešený v letech 2018–2021) byl Grantovou agenturou ČR oceněn stupněm vynikající. Kolektiv etymologického oddělení (Helena Karlíková – odpovědná řešitelka, Vít Boček, Ilona Janyšková, Bohumil Vykypěl) shrnul výsledky svého bádání především v monografii nesoucí název projektu. V jeho rámci vyšly i další dvě publikace (jedna z nich s bohatou mezinárodní účastí) a řada dílčích studií. Ve výzkumech bude kolektiv pokračovat i nadále.Zobrazit […]
