Marin Prošek: Sloveso textovat získalo nový význam díky mobilním telefonům (…) Sloveso textovat patří mezi slovesa, u kterých došlo k obohacení významu. Ve starších slovnících je u něj zachycen význam „sestavovat nebo sestavit text“, třeba textovat zákon, tedy jaksi formulovat ho, a dále ještě význam „vykládat nebo vyložit text“. Ten první význam je v současné […]

V rámci výuky lexikologie a sémantiky vytvářeli žáci některých tříd Gymnázia Ústavní v Praze (tercie B, kvarta A, kvinta B, čtvrtý ročník bilingvního šestiletého studia) český slovníček pojmenování a kratších vět často užívaných v souvislosti s docházkou do školy; část z nich svůj soubor rozšířila na slovníček česko-ukrajinský (za pomoci nového překladače z Ústavu formální […]

Z článku na webu Akademie věd ČR (listopad 2020): Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok […]

Dotaz: V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev? Odpověď: Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých […]

Aktualizace 18. 2. 2022: Příspěvek doplňujeme o odkaz na autorův článek, na který studie Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny navazuje: Jazykové diference v manželství. Oba texty byly publikovány v časopise Naše řeč. Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny: Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy […]

Dotaz: Obracím se na Vás s prosbou o pomoc při určení slovního druhu. Učím v šesté třídě český jazyk a v jedné cvičebnici jsme narazili na větu: Petr břink mu jednu do nosu. Problém nastal s určením slovního druhu u slova jednu. První automatická volba padla na číslovku. Jenže zrovna s dětmi probíráme slova, která mohou […]

Dotaz:Mám dva dotazy:1. Jaký je rozdíl mezi Mezinárodním dnem a Světovým dnem, ať už  čehokoli? Významově mi to přijde stejné.2. Pojem minimální trvanlivost u potravin apod. mi svou podstatou přijde nesmyslný. Neměl by tu být maximální? Přece se má potravina zužitkovat maximálně do daného dne, ne minimálně – to je podle mé logiky nesmysl.Vím, že […]

Dotaz:Rád bych se zeptal na problém, na nějž jsem narazil při probírání sloves ve škole.Pokud mám např. dokonavé sloveso postavit a vytvořím od něj opisné pasivum, náhle může sloveso vyjádřit všechny tři časy: byl postaven, je postaven, bude postaven. Je v pořádku to takto popsat? Nenašel jsem nikde, jak to pak koreluje s tvrzením, že dokonavá […]

Spoiler alert! Je to nespisovný a je mi to jedno, protože je to zajímavý. Zasmějme se, konzerva nekonzerva. . Anglických výrazů máme v současné češtině díky videohrám, seriálům, hudbě a sociálním sítím opravdu hafo mnoho) a prd s tím uděláme. Máme je především v mluvě mládeže, konkrétně zejména v té psané, ale nejen to! . […]