Článek vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 4, roč. 2020-21 K přechylování

V loňském ročníku tohoto časopisu jsem uveřejnil článek o tom, jak by se mělo na střední škole postupovat při určování morfologických kategorií sloves (Adam, 2018/2019). Článek byl založen na výsledcích výzkumu u začínajících studentů bohemistiky, v němž jsem získal množství dokladů o studentských miskonceptech(k pojmu miskoncept viz Hájková a kol., 2014) a nefunkčních postupech. Některé […]

Mapka O aplikaci

Jsme národ vystavěný na jazyce, konkrétně na psaném. Před více než dvě stě lety nás první obrozenci definovali pomocí mluvnic a slovníků. Dodnes neseme tohle dědictví v národní DNA, a není tedy divu, že pravopisné spory u nás probíhají emotivně. Platí to i pro spor o přechylování ženských příjmení. Tato kontroverze přitom nemusí být zdaleka […]

Obrázek k nám připutoval přes facebookovou skupinu Slovní hračičkové / Punners. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu ho šíříme pro další potenciální čtenáře: Humor ze škamen

Heslo z Internetového slovníku současné češtiny (Lingea, s.r.o.)

Z jazykového sloupku v časopise Živa (2. 2016): U živočichů se zpravidla užívá jeden společný výraz pro označení obou pohlaví. Mluvnický rod těchto tzv. vespolných jmen nesouvisí s faktickým rodem nositelů jména. Výrazem želva (podstatné jméno ženského rodu), kamzík (mužský rod), morče (střední rod) je možné označit jak samce, tak samici. K pohlavním rozdílům se […]

Rychlé šípy nikdy nemluvily sprostě. Když potřeboval Rychlonožka zaklít, řekl himbajs šůviks a jedinou povolenou nadávkou v klubu byl plantážník. Plantážník znamená debil, když nechcete říct debil. Jaroslav Foglar věděl, že zanadávat je občas potřeba i ve světě dokonalých dětí. Neodhadl však, kde v jazyce najít slovo, které by se jako slušná nadávka mohlo opravdu ujmout. Plantážník […]

Článek pracuje s pojmy hovorová, běžně mluvená a obecná čeština. Podrobněji se zabývá pojmem spisovná čeština a její norma, což je východiskem při hodnocení slov z hlediska spisovnosti a nespisovnosti. Příspěvek kritizuje širokou definici i užívání kvalifikátoru kolokviální, který se používá pro jednotky mluveného neformálního jazyka v článku P. Kochové a Z. Opavské při přípravě […]