Námětem této úvahy jsou proměny zobrazení v literárních dílech s tematikou holokaustu. Aleida Assmannová píše, že kultura paměti holokaustu prodělala „etický obrat“; kategorie jako oběť, přeživší a svědek získaly od devadesátých let minulého století vysoký morální status. Holokaust se na přelomu tisíciletí proměnil v euroamerické civilizaci v globální obraz, obecně reprezentuje nelidskost ve vztahu k […]

Můžeme-li Kateřinu Horovitzovou číst na pozadí postavy Salome nebo ještě spíše, jak autor v dalším textu naznačuje, biblické Judith, můžeme postavu Bedřicha Brenskeho vnímat na pozadí ďábelského Mefistofela. Promítá se sem jedno z velkých témat české literatury 20. století, zneužívání řeči, které je signálem pro manipulaci lidmi. Můžeme připomenout Karla Čapka, Karla Poláčka, Egona Hostovského, v poválečné literatuře aspoň […]