Dagmar Mocná: Příběhy Nerudových lásek. Životopis jako kulturní konstrukt, Česká literatura 2/2011 Dagmar Mocná: Podivuhodný labyrint každodennosti. Fikční svět Povídek malostranských, Česká literatura 2/2007 Viz též Goethe, Neruda, poezie a věda

„Elegantně barbarský způsob psaní Martina Pocha způsobil básnické scéně mírný šok a je myslím jen otázkou času, než bude jeho vliv rozpoznán i v tvorbě jiných autorů.“ Tomáš Gabriel BĚHAŘOVSKÁ LHÁŘKADivušce V sirénách praská rezdozorci vyzývají k evakuacianonym ohlásil, že v ruzyňské věznicinastražil trest smrti Cestáři házejí lopaty do výkopuza válcem se zastavila páraatmosféra taková, […]

Jan Anastáz Opasek (1913, Vídeň – 1999, klášter Rohr, Bavorsko), byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, politický vězeň, opat a později i arciopat břevnovského kláštera a také přítel a zpovědník Karla Kryla. Jeho básnické dílo je dostupné v konvolutu Život upřen do středu. Paměti s názvem Dvanáct zastavení vyšly poprvé v roce 1992 […]

Studie byla publikována v časopise Česká literatura, č. 6/2011. K tématu viz též ZDE.

Seminář připravil Robert Kolár Práce s textem Konstantina Biebla viz též ZDE.

Osudy dobrého spisovatele Jaroslava Haška a hrdiny jeho slavného románu jsou poměrně dobře známy, současně však pohled na tyto osobnosti není prost zkreslení a mýtů. To se týká i publicistické, a dokonce i odborné sféry: Poukázal na to např. literární vědec Přemysl Blažíček, když před lety nazval svoji rozsáhlou studii Haškův Švejk (čímž avizoval záměr […]

Ze závěru studie publikované v časopise Česká literatura č. 4, 2018: Ofélie  v  prostoru  poezie  Vladimíra  Holana  zalidněné  různými  velikány  světového umění zaujímá zvláštní postavení. Rozhodně není v čele tohoto panteonu, spíše skromně postává opodál. Avšak v rámci ženských postav Holanem zpracovávaných jí rozhodně čelní pozice náleží. Její tragický osud, jak jej vylíčil William Shakespeare, […]

Ze závěru studie, publikované v časopise Česká literatura, č. 6/2013: Souhlasíme se závěrem Jiřího Opelíka, že Olbrachtův přístup k překladům z románů Thomase Manna byl nebývale aktivní a autor jeho dílo tvůrčím způsobem včlenil do své tvorby. Překladům můžeme ve shodě s Opelíkem přisoudit roli katalyzátoru, díky němuž se uspíšila kvalitativní proměna Olbrachtova díla, započatá […]

Ze studie, publikované v časopise Česká literatura, 2/2014: I když připouštíme v plné míře mravní závadnost Sabinova konfidentství, šlo nepochybně o činnost probíhající v rámci zákona a žádoucí pro stát. Jen státní soudy také směly vynášet tresty, kdežto opoziční „národní soud“, jak byl později tento orgán titulován v tisku, si zjevně podobnou pravomoc osoboval neprávem. […]