Osudy dobrého spisovatele Jaroslava Haška a hrdiny jeho slavného románu jsou poměrně dobře známy, současně však pohled na tyto osobnosti není prost zkreslení a mýtů. To se týká i publicistické, a dokonce i odborné sféry: Poukázal na to např. literární vědec Přemysl Blažíček, když před lety nazval svoji rozsáhlou studii Haškův Švejk (čímž avizoval záměr […]
Ze závěru studie publikované v časopise Česká literatura č. 4, 2018: Ofélie v prostoru poezie Vladimíra Holana zalidněné různými velikány světového umění zaujímá zvláštní postavení. Rozhodně není v čele tohoto panteonu, spíše skromně postává opodál. Avšak v rámci ženských postav Holanem zpracovávaných jí rozhodně čelní pozice náleží. Její tragický osud, jak jej vylíčil William Shakespeare, […]
Ze závěru studie, publikované v časopise Česká literatura, č. 6/2013: Souhlasíme se závěrem Jiřího Opelíka, že Olbrachtův přístup k překladům z románů Thomase Manna byl nebývale aktivní a autor jeho dílo tvůrčím způsobem včlenil do své tvorby. Překladům můžeme ve shodě s Opelíkem přisoudit roli katalyzátoru, díky němuž se uspíšila kvalitativní proměna Olbrachtova díla, započatá […]
Ze studie, publikované v časopise Česká literatura, 2/2014: I když připouštíme v plné míře mravní závadnost Sabinova konfidentství, šlo nepochybně o činnost probíhající v rámci zákona a žádoucí pro stát. Jen státní soudy také směly vynášet tresty, kdežto opoziční „národní soud“, jak byl později tento orgán titulován v tisku, si zjevně podobnou pravomoc osoboval neprávem. […]
Rozhovor s Libuší Heczkovou vedl Jan Bělíček; časopis Alarm: (…) Třeba v angloamerické literatuře se klasikové a klasičky 19. století často čtou mezi řádky. Hledají se v nich pasáže týkající se sexu, přestože se o něm v jejich románech nikdy nemluví přímo. Jak je na tom v tomto ohledu naše zkoumání české literatury 19. století? Je tenhle přístup vůbec produktivní? U Němcové se […]
Jako volné pokračování knížky Anebo jen nezvyk? připravil „týž realizační tým“ spojený básněmi spisovatele a kabaretiéra Jiřího Weinbergra, bývalého matematika, soubor Jak stalagnát!. Více než šedesát krátkých či kratších textů psaných vázaných veršem, řazených abecedně podle názvu (tvořeného prvním veršem), autor doporučuje číst „nejlépe v tichém prostředí a v duchu nahlas“. Recenze Josefa Soukala Ukázky z knížky […]
Některé facebookové aktivity Františka V. Ryčla jsme již představovali zde či zde. Dnes upozorňujeme na jím spravovanou skupinu Opožděné recenze, jež je určena pro „krátké recenze, glosy a kritické připomínky ke knihám, které stojí za pozornost, i když nejsou mediálně aktuální“. Najdeme zde příspěvky podnícené nepředstíraným čtenářským zájmem, psané nikoli na efekt, ale poučeně a […]
Anotace projektu Českého rozhlasu, redakce Radia Prague International: Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí? Najdete v knihkupectví v Berlíně, Madridu, Moskvě, Paříži nebo New Yorku vedle tradiční knih jako „Osudy dobrého vojáka Švejka“ i díla současných českých spisovatelů? V redakci Radio Prague International se tak […]
Pozvání přichází od Alice Jedličkové (ÚČL AV ČR) článkem Divá Bára aneb O jinakosti (Český jazyk a literatura, 2/2020-21). Viz též: Alice Jedličková: S B/babiččiným vyprávěním do nového školního roku
