„Rád odpovím na všechny vaše otázky s výjimkou těch, které se týkají Divadla Járy Cimmana,‟ říkává v úvodu svých autorských čtení a čtenářských besed Miloň Čepelka (nar. 1936), nenápadný spoluzakladatel legendárního divadla, který se během let nenápadně zařadil k nenápadně dobrým autorům, takovým, kteří umí psát a hlavně mají o čem psát. Na divadelní angažmá […]
Daniela Fischerová: Hrůzostrašná zpráva o šnecích Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas Román v dopisech J. H. Krchovský: Narážeje do lidí
Už dvacet let chybí české literární vědě a literatuře Vladimír Macura (1945-1999), muž, který dokázal spojit velká, vážná témata se smyslem pro hru a žert (hravý i dravý). Jeho rozhled a nadhled připomínáme alespoň portrétem z pera Pavla Janouška a ukázkou z úvodu románu Guvernantka. Pavel Janoušek o Vladimíru Macurovi ZDE Vladimír Macura: Guvernantka ZDE […]
„Já k papíru usedám už kolikátý rok a vždycky jsem nad ním znova celej rozklepanej,‟ říká v časopiseckém rozhovoru básník, jehož čtenářům se stává totéž nad stránkami s jeho verši. Ukázky z tvorby Karla Šiktance – část básně Červenec za sbírky Český orloj a báseň Někde tady ze sbírky Ostrov Štvanice – vybral Petr Hruška […]
„Báseň Jiřího Žáčka Maminka se objevuje v několika čítankách pro žáky prvního stupně základní školy. Z jejího textu vyplývá, že hlavním posláním žen je starat se o děti. Ministerstvo sice uznává, že báseň „není zcela genderově neutrální“, ale podle něj záleží hlavně na výkladu učitele, který by to měl žákům ozřejmit. Říkanka, která v tomto […]
Ukázky z knihy Jiřího Zizlera Ivan Diviš. Výstup na horu poezie (Host, 2010) Z anotace: Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi. Kniha sleduje Diviše od jeho debutu První hudba bratřím (1947) přes sbírky z šedesátých let až k posledním veršům z konce předminulé […]
„To necválá kůň, to neletí kometa, to není kulový blesk, to je kulaté tělo básníka Feldeka, letící ze schůze výboru na setkání s mladými básníky, to je věčný mladík, věčný panic, starý smilník věrný jedné ženě, muž bez stopy komplexů a tupých vášní našeho století,“ napsal před lety prozaik Rudolf Sloboda v textu Kentaurus – […]
„Mám poezii Petra Hrušky rád. A chci to říci takhle jednoduše, zkraje a na rovinu. Proč? Hruška je jeden z menšiny dnešních autorů, co především vyznávají poezii lidskosti. Ve své poezii se neskrývá za básnické piruety, nehoní se za každou cenu za poetickými mody, poezie pro něj neznamená závratné metafory či libou hudbu, ale především […]
Slunečník do deště Názvem knížky svých sonetů – Červené paraplíčko – odkazuje Jiří Žáček k prosluněnému „erotickému“ obrazu Josefa Mánesa a zároveň jakoby k lepším časům, které si asi každý nosí v sobě – jako vzpomínku, nebo jako přání. Sentimentem, nostalgií ani drásavými sny však tenhle příjemně kapesní svazek rozhodně nepřetéká. Ani pozérskou zašifrovaností. Být srozumitelný je výsadou […]
