Nové číslo měsíčníku pro světovou literaturu se věnuje „fototextům, jež v sobě zahrnují dvě rovnocenné součásti: slovo a obraz“. Podle úvodníku Moniky Sechovcové se editoři pokusili „naznačit dějinný vývoj tohoto žánru, od jeho počátků na konci 19. století až po rok 1992, kdy vycházejí Vystěhovalci W. G. Sebalda, a představit jeho různé podoby: symbolistní román, autobiografickou esej, přírodní […]

Kategorie: Články, Světová

Při mé práci knihovníka se mi do rukou dostávají tituly, na které bych jinak pravděpodobně nenarazil. Denně mám možnost listovat v knihách starých, vzácných, zapomenutých, ale i nezajímavých, podivných či zcela běžných. Jednou za čas se s vámi podělím o několik knížek, které mě zaujaly svým zpracováním, originalitou či tím, že už jsou prostě dost staré na to, aby si na […]

Výstava dostupná ZDE

Kategorie: Česká, Články

Z čísla 5/2019 tematicky založeného překladového časopisu přinášíme úvodník, obsah a rozhovor s Eliškou Prokopovou a Janou Segi Lukavskou Pohádky jsou naše přirozenost.

Kategorie: Literatura

Česká literatura, kultura a společnost v letech tání, kolotání a …zklamání  K vydání připravila Radka Denemarková. Ústav pro českou literaturu, Praha 2000. Materiály z konference pořádané Ústavem pro českou literaturu AV ČR 16. – 18. června 1999 v Praze. Z obsahu: Brabec, Jiří: Estetická norma a historie literatury v totalitním systému Kosková, Helena: Šedesátá léta – zlatý […]

Kategorie: Česká

O autorce hovoří Jan Dlask (web České televize).

Kategorie: Janssonová Tove

Ukázka ze Semináře České knižnice Zlomky epopeje v České elektronické knihovně Heslo ve Slovníku básnických knih Topor, Michal (ed.): Čtení o Jaroslavu Vrchlickém. Básník ve sporech o životnost díla, Praha: Institut pro studium literatury, 2013.

Kategorie: Vrchlický Jaroslav

Petr Kukal: Tetriska Rozhlasové glosy Poezie Petra Kukala

Kategorie: Kukal Petr, Obecné

Místo úvodního slova několik vět volně vybraných z doslovu k jednou z českých výborů z veršů americké básnířky Emily Dickinsonové (1830-1886): Svou největší básnířku objevila Amerika teprve čtyřicet let po její smrti. (…) Roku 1850 její přítel Humphrey byl zasažen na ulici mozkovou mrtvicí a zemřel. Pro Emily to byla zlá rána, protože Humphrey měl […]