Fiktivní encyklopedii Blues 1890–1940 tvoří jedenapadesát portrétů smyšlených bluesmanů. Mezi jejich osudy prosvítá životní příběh muzikanta a hazardního hráče Roberta Boyera. Původním záměrem bylo pokusit se ukázat, že poezie nemusí být obsažena pouze v básních a proto si Šanda zvolil tu nejsuchopárnější formu, a sice slovníková hesla. Mystifikaci z Blues 1890–1940 vytvořili až dodatečně hudební publicisté, […]
Z našeho archivu: Seděli jsme v kavárně Slavii, když MUDr. Vincent Venera pravil: „Podívej se na ty lidi, to je votřes, co!? Sem ať přídeš, kdy chceš, tak tu sou furt ty samý typy. Tady je to furt stejný. Mrtvý. Já taky žiju, jako bych nežil. Stejně jako Kristus, když ho ukřižovali. Byl jako mrtvej, […]
Z našeho archivu: Úryvek z povídky Arnolda Nowického In a Landscape (Pro titul použit název klavírní skladby Johna Cage) Země Klavír, pro podbarvení flétna Konec srpna nade vše miloval. Přestože bylo již den po Svatém Bartoloměji, byl horký slunečný den. Asi tak, jako je žena nejkrásnější těsně před tím, než začne vadnout. Krátce se zastavil […]
Dobrá adresa, „kulturně společenský časopis na internetu“, začal ve svém osmém čísle z r. 2012 zásluhou Michal Šandy uvádět cyklus komentovaných ukázek z děl současných českých autorů. Takto vznikla Čítanka Dobré adresy. Vzhledem k tomu, že byla inspirována projektem Tisíc a jedna kniha (který nakonec díky svižnější realizaci předešla) a že je vedena týmiž čtenářilibými záměry, rozhodli jsme se […]
hlasy v sušence Z čajové konvice vyskočí kuře po burgundsku a s kvikotem zmizí v lese, dívka odhání slunečníkem dvoumetrového mravence a on? Chechtá se jako šílenec, protože si před cestou dal papírek pod jazyk. A přitom ráno vypadalo tak slibně: obloha čistá, že bys po ní mohl bruslit, ani houby nekladly odpor. Kdo mohl vědět, […]
Právě kolem projíždí otevřená tramvaj směrem k Čechově mostu. Pérák s Jitkou se rozběhnou a naskočí na plošinku. Cestující jsou protektorátně zamlklí, jen dva němečtí vojáci se samopaly se hlasitě baví, okázale si užívají, že jsou tu pány. Když si jeden z nich všimne, že se na děj dívá holčička, křivě se na ni usměje a naznačí […]
moskytové skrytí jsou to vyhozeniny co se lépe sbírají. nikdo je nechce. muchomůrky zelené hříbky hlízovité a další. lidé jimi opovrhují. bojí se jich. kdo se bojí ať do lesa nechodí. plné lesy vyděšených pokřikují manželských hádek froptění profesorovo plížení vpřed s navijákem na ryby jako by se spletl milostné vzdychání a já s fotoaparathem fotím […]
Theodicea Tak tomu pán Bůh od nepaměti chtěl Někdo je kolář jiný kořál a třetí třebas hobojista Spasení duší či i těl? Žák neví tápe učitel Jediná věc zdá se být jista Trpí stamiliony Jsme z lepších stád snad nežli ony? Schyluje se úž a úže nikdo už za […]
Chvojtové se prodloužili stejně jako ruce hněvu který tudy volně proudil skrze úzké nosné slehy do vzduchových píšťal sloupů Našli vhodné průchodiště otevřené vlastní chůzi skrze tubus dutých táhel za prodyšnou dráhou kroků… Napnutými uchy Stočen pokračoval obvod slehů pro vzdálenost k čemukoliv co je něčím neúměrné mimo špice srostlých těles protažených hlavicemi do nástavných […]
