Dotaz:Můj dotaz se tyká se výuky v 5. třídě, tématu holých a rozvitých vět. Jak přistupovat k větám, které z  valenčního hlediska potřebují minimálně jednu pravou valenci? Např. Pes vrtí ocáskem. Je přípustné či vhodné bavit se s dětmi na 1. stupni o tom, že Pes vrtí je věta holá? Mně osobně to nesedí, protože z hlediska […]

Dotaz:Ráda bych si ujasnila, jakým způsobem určovat se a si jakožto slovní druh a větný člen na 2. stupni základní školy. Mnoho příruček i učebnic k tomuto problému přistupuje různorodě: v některých automaticky se/si určují jako zvratná zájmena (lze to takto na 2. stupni zjednodušit?), v některých odlišují se/si jako zvratná zájmena, pokud je lze nahradit dlouhými […]

Dotaz:Rád bych se zeptal na přívlastky těsné a volné. Prakticky ve všech příkladech, které se dají běžně najít, se používají jen přívlastky, které využívají přídavných jmen odvozených od sloves (navštěvující, hraný atd.). V materiálech Masarykovy univerzity je dokonce přímo zmíněno, že přívlastek těsný a volný má smysl řešit jen u shodného přívlastku. Viz zde. Je tomu ale […]

Dotaz:Prosím o radu při určení druhu podmiňovacího způsobu v první větě tohoto souvětí: Kdybys mu zavolal, byl by to jistě připravil. Podle tvaru kdybys zavolal by mělo jít o podmiňovací způsob přítomný. Podle významu (děj v minulosti neuskutečněný) ale o podmiňovací způsob minulý.Asi bych dala přednost určování dle významu, ale nejsem si zcela jistá.Paní A. N. […]

Do naší poradny dorazilo již několik dotazů, jak na škole určit některé ne zcela vyhraněné významové poměry v souřadných spojeních větných členů a vět. Nejčastěji jde o přechodové jevy mezi poměrem slučovacím a důsledkovým nebo slučovacím a odporovacím. Vybíráme dva dotazy z nejčastějších: Dotaz 1:Domnívám se správně, že v následujícím souvětí se jedná o důsledkový významový poměr? U […]

Do naší poradny stále přicházejí dotazy, jak na základní a střední škole určit slovnědruhově tvary jako povinen, unaven, zbit… a povinný, unavený, zbitý… První skupinu pak tazatelé kladou do konkurence s tzv. krátkými tvary nesporných přídavných jmen typu mlád, stár, zdráv, šťasten, schopen…Rovněž se opakují dotazy, jak větněčlensky určit spojení jako chlapec je mlád / chlapec […]

Dotaz:Rádi bychom si ujasnili správnost psaní -i, -y v příčestí minulém u živých rostlin rodu mužského a u bakteriofágů.Nerozumíme, proč se píše stromy stály, keře rostly a podobně, když jsou rostliny rodu mužského a živé, tedy zřejmě rodu životného.Bakteriofágy byly dlouho označovány za neživé, ale v současnosti jsou dle Wikipedie oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné […]

Dotaz:Obracím se na vás s dotazem ohledně modálních sloves a z toho plynoucího určování druhů přísudků ve větě. Je slovo umět modálním slovesem?Setkala jsem se v různých materiálech s tím, že někde je slovo umět označeno za modální sloveso, tvoří tak přísudek slovesný složený (Ema vždycky uměla krásně zpívat). Pokud by to ale modální sloveso […]

Dotaz:Ráda bych se zeptala, zda slovo „hodně“ musí být vždy příslovcem. Ve větě Maminka usmažila hodně řízků se zdá být neurčitou číslovkou.Paní Z. Š. Odpověď ASČ:Jak Slovník spisovné češtiny, tak starší Slovník spisovného jazyka českého a též největší slovník češtiny, Příruční slovník jazyka českého, zařazují slovo hodně mezi příslovce. To má oporu zejména v té skutečnosti, že dotazované slovo […]