Dotaz: V příručce ÚJČ jsem našla jako správnou (příkladovou) větu: „Domácí i hostující mužstvo byly rády (i bylo rádo), že zápas skončil remízou.“ Domnívám se však, že příčestí v plurálu by mělo znít „byla ráda (mužstva)“. Můžete mi, prosím, poradit, co je správně? Děkuji. Paní J. P. Odpověď ASČ: Třebaže odpověď na tento dotaz lze […]

Dotaz: Zajímalo by mne, zda je správně gramaticky a významově fráze nabitý vědomostmi. Na diskusních fórech jsem se setkal s myšlenkou, že je to nesmysl, že člověk fakticky nemůže být „nabouchaný“ vědomostmi až po okraj. Pan J. S. Odpověď ASČ: V prvé řadě je třeba zdůraznit, že v tomto dotazu se primárně nejedná o stálý pravopisný problém nabit(ý) čím (ve smyslu „plný čeho“, viz SSČ: nabitá peněženka) versus nabýt co/čeho (ve smyslu „získat co“). Neškodí jej ale připomenout, protože uživatelům naší mateřštiny tenhle rozdíl opravdu činí dlouhodobě potíže. Spojení nabitý vědomostmi […]

Dotaz: Smím se zeptat, jestli je možné nepsat čárku před a ženy říkaly, kdybychom uvažovali o slučovacím poměru mezi Vv1 a Vv2? Dotazovaná věta zní: A jakmile přišly do města, stalo se, že se celé město kvůli nim pobouřilo, a ženy říkaly: „Co vás sem přivádí?“ Pan M. B. Odpověď ASČ: Děkujeme za zajímavý dotaz. […]

Dotaz: Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso? Paní M. T. Odpověď ASČ: Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém. V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se […]

Dotaz: Ráda bych se poradila ohledně jedné nejasnosti, na kterou jsme s kolegyní narazily při psaní textu. Opakovaně se nám v textu vyskytuje několikanásobný podmět děti a mládež, který nám dělá problémy, a mám u něj dvě nejasnosti: 1. Chtěla bych se ujistit, že jsme správně odvodily, že v přísudku slovesa v minulém čase bude koncovka -y. Například: Děti a […]

Dotaz: Narazila jsem na problém s rozborem následujícího souvětí: Z naší debaty mě zaujal postřeh, že první, co vyhodnocujeme na jiném člověku, je jeho kompetence a vřelost. S češtináři naší školy jsme se neshodli na určení druhu vedlejší věty co vyhodnocujeme na jiném člověku. Kolegové větu určili jako předmětnou, někteří jako přívlastkovou, ale to se mi […]

Dotaz: Obracím se na Vás s prosbou o radu, která se týká příslovcí. Jedná se o tyto věty: V zimních měsících dochází k omrzlinám NEJEN při sportování, na horách, ale TŘEBA i při dopravních kalamitách. (…) Omrzliny můžete TAKÉ ponořit do vlažné vody. V učitelské příručce k této učebnici FRAUS pro 7. ročník ZŠ byla […]

Dotaz: Jeden přispěvatel se nás urputně snaží přesvědčit, že v žádném případě nelze slovo vteřina použít v textu ve spojitosti s časem. Podle něj je vždy nutné uvést slovo sekunda, v opačném případě prý mateme veřejnost. Nicméně slovo vteřina se vzhledem k času používá běžně ve všech celostátních audiovizuálních a textových médiích. Mimo jiné Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého dostatečně […]

Dotaz: Chtěla jsem se zeptat na správné skloňování názvu obce Tatenice. Přeme se, jaká je správná varianta v 6. p. – v Tatenici, či v Tatenicích? Paní R. V. Odpověď ASČ: Dotaz patří mezi ty, jež nelze rozhodnout bez znalosti reálií, v tomto případě jmenného čísla oficiálního názvu obce. Jde o podobný případ jako u Prčice: kam někoho […]