Dotaz: Obracím se na Vás s prosbou o radu, která se týká příslovcí. Jedná se o tyto věty: V zimních měsících dochází k omrzlinám NEJEN při sportování, na horách, ale TŘEBA i při dopravních kalamitách. (…) Omrzliny můžete TAKÉ ponořit do vlažné vody. V učitelské příručce k této učebnici FRAUS pro 7. ročník ZŠ byla […]
Dotaz: Jeden přispěvatel se nás urputně snaží přesvědčit, že v žádném případě nelze slovo vteřina použít v textu ve spojitosti s časem. Podle něj je vždy nutné uvést slovo sekunda, v opačném případě prý mateme veřejnost. Nicméně slovo vteřina se vzhledem k času používá běžně ve všech celostátních audiovizuálních a textových médiích. Mimo jiné Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého dostatečně […]
Dotaz: Chtěla jsem se zeptat na správné skloňování názvu obce Tatenice. Přeme se, jaká je správná varianta v 6. p. – v Tatenici, či v Tatenicích? Paní R. V. Odpověď ASČ: Dotaz patří mezi ty, jež nelze rozhodnout bez znalosti reálií, v tomto případě jmenného čísla oficiálního názvu obce. Jde o podobný případ jako u Prčice: kam někoho […]
Dotaz: Narazil jsem na jednu zajímavost a rád bych Vás poprosil o pomoc a objasnění. Dle Internetové jazykové příručky je možné stupňovat slovo optimální. Nicméně slovo optimální = „nejlepší, alespoň co se významu týče“. Z pohledu sémantického by mě tak zajímalo, jestli je tedy stupňování tohoto slova přijatelné, či nikoliv. Pan T. Ž. Odpověď ASČ: Přídavné […]
Dotaz: Zajímalo by mne, jak je v současnosti hodnoceno užití to samé namísto totéž (Je to pořád to samé; Chci to samé) z hlediska spisovnosti. Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel zařazení k obecné a hovorové češtině. Slovník spisovné češtiny už ho ovšem zařazuje jen mezi hovorové. Patří takový obrat např. do administrativního stylu (např. do […]
Nejvyhledávanější rubrikou našich stránek je Poradna. Téměř všechny příspěvky zodpovídá Jiří Kostečka (t. č. dokonce od protinožců). Posíláme mu tento příspěvek jako pozdrav a současně jako poděkování. Potřeba vyžádat si přímo u jazykového odborníka rozhodnutí sporu o jazykové správnosti je i u nás starého data, i když praxe takovýchto arbitráží bývala o něco složitější než […]
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jaká je základní skladební dvojice v první větě tohoto souvětí: Když bylo deštivé počasí, hráli… (Nevím, jestli deštivé je přívlastek nebo jmenná část přísudku jmenného se sponou.) Paní N. Odpověď ASČ: Zásadní roli zde hraje slovosled. Ve větě Když počasí bylo deštivé… je situace jasná, deštivé je jmenná část přísudku […]
Dotaz: Stále se nemohu smířit s nerozlišováním slov najmout a pronajmout. Někdy to až tahá za uši, ale veřejnoprávní média velice často tato dvě slova zaměňují bez jakékoli zábrany. Myslím, že např. rozdíl slov standartní a standardní se dostal do všeobecného povědomí docela úspěšně oproti používání za mých mladých let. Domníváte se, že existuje nějaký […]
Dotaz: Chtěla bych Vás požádat o objasnění dvou jazykových nejasností: 1. Ve větách Nemocný ležel na lůžku / Raněný ležel na lůžku jsou podměty nemocný/raněný určovány jako podstatná jména, nebo jako přídavná jména? Na střední škole jsme se učili, že jsou to zpodstatnělá přídavná jména, ale na základní škole v testech typu Scio se tato […]
