Ať už do křesla ministerstva školství usedne v následujících měsících kdokoli, bude se muset vypořádat s horou problémů, které s sebou přináší česká cesta zavádění tzv. společného vzdělávání. Stačí nahlédnout třeba na facebookovou stránku Inkluze s rozumem a je zjevné, že zdaleka nejde jen o to, aby si nová opatření tzv. sedla, ale o to, že přínos některých těchto opatření prakticky zcela negují nedomyšlenosti a zmatky nejrůznějšího druhu, a co hůře – budoucnost slibuje hlavně prohloubení problémů. K inkluzi jsme přinesli již řadu materiálů, čerstvě pak uvádíme polemiku týkající se možného rozporu ministerských pokynů se zákonem.

Otevřený dopis náměstkyně Plzeňského kraje a vedoucí odboru školství KÚ Plzeňského kraje ministrovi školství k financování společného vzdělávání

Dopis byl publikován na webu Česká škola, s tímto úvodem:

„Skutečně situace, kdy MŠMT prosadilo společné vzdělávání za každou cenu a nedokázalo spočítat reálné náklady, povede k tomu, že na to opět doplatí ti nejpotřebnější? Je opravdu možné, aby v právním státě ústřední orgán, v tomto případě MŠMT porušoval zákon, který si sám vytvořil a současně k tomu nutil i krajské úřady, potažmo ředitele škol a školská poradenská zařízení? Bude MŠMT nastalou situaci samo vysvětlovat rodičům postižených žáků anebo tuto zodpovědnost opět přenese na někoho jiného?,“ můžeme číst v otevřeném dopise náměstkyně hejtmana a vedoucí odboru školství. Autorky také přímo obviňují Janu Zapletalovou z NÚV: „Vedoucí školských poradenských zařízení jsou ze strany NÚV, konkrétně PhDr. Zapletalové varováni, a to velmi důrazně, aby nedoporučovali podpůrná opatření žákům, kteří se vzdělávají ve školách a třídách zřízených dle § 16, odst. 9. Opravdu mají postupovat protizákonně?“ Přinášíme celý text dopisu a následně také reakci Jany Zapletalové.“

Odpověď PhDr. Jany Zapletalové (NÚV)

Z odpovědi publikované na webu Česká škola:

Školy, zřízené dle §16 odstavec 9 školského zákona ale nemají stejné podmínky jako školy „běžné“, a to z řady důvodů: mají snížené počty žáků na 4-6 žáků, kteří mají taková znevýhodnění, že nemohou být vzděláváni ve větším počtu žáků a dále třídy pro 6-14 žáků. Současně do doby změny financování získávají tyto školy nadále tzv. zvýšený normativ, který umožňuje, aby ve třídě byl vedle učitele další pedagogický pracovník, obvykle asistent pedagoga. MŠMT navíc navýšilo rezervu krajům, aby se finanční prostředky pro vzdělávání v těchto školách posílily. (pozn. otázky financování neřeší metodický orgán ŠPZ) O rovných podmínkách můžeme tedy hovořit, až dojde ke změně financování a všichni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít pouze podpůrná opatření.

Reakce Mgr. Jany Karvaiové

Z příspěvku publikovaného na webu Pedagogicke.info:

„Vezměme si například tvrzení o nerušení speciálních škol. Všichni se tím zaklínali. A ejhle, najednou si přečtete zprávu ČŠI a jejich příspěvek v Hospodářských novinách a zde se dočtete černé na bílém: „Cílem ministerstva školství bylo, aby se dětem dostalo pomoci i v běžných školách a mohl se tak snížit počet speciálních škol a tříd, ve kterých se děti vzdělávají odděleně. To se podařilo,“V základním vzdělávání se snížil podíl speciálních škol o jeden procentní bod. K poklesu docházelo i v minulých letech. Oproti roku 2015/160 je však změna nejvýraznější“, míní inspekce…“

Aha. Tak jak to tedy bylo? 

Dalším bodem je financování škol a tříd podle §16. Opět jsem nelenila a poctivě si pročetla školský zákon i vyhlášku 27/2016, včetně její novelizace. Raději dvakrát, zda mi něco neuniklo. Neuniklo. Nikde se tu nepíše nic o tom, že by se podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nějak lišila zařízení od zařízení, tedy škola od školy. Nikde není nic o tom, že by snad školy nebo třídy zřizované podle §16 měly být financovány jinak. Ještě to napíši lépe, že by se měly jinak hodnotit a dávat podpůrná opatření žákům v těchto školách a třídách a jinak ve školách běžných.

Přesto si lze přečíst třeba toto:

…Již před účinností novely § 16 školského zákona (a pak opakovaně) byla školská poradenská zařízení, zástupci krajských úřadů i škol upozorňováni na to, že pro tzv. skupinovou integraci (do samostatných tříd a škol) jsou podpůrná opatření určena pouze ve výjimečných případech, kdy stávající organizace vzdělávání nemůže zabezpečit řádné vzdělávání dětí, žáků nebo studentů. Vykázaná data jsou v současné době analyzována, zda v tomto případě nedošlo ze strany škol a školských zařízení k chybnému pochopení a aplikování nastavených pravidel…“