„Pro financování škol platilo jednoduché pravidlo: čím víc studentů, tím vyšší státní dotace. Tečka. Bylo proto v zájmu samotných škol nabírat tolik studentů, kolik se jich do přednáškových sálů vešlo. Počty přijímaných během několika let vyrostly o desítky, na některých školách i víc než sto procent. Za deset let se počet studentů prvního ročníku v celém vysokém školství víc než zdvojnásobil.

Co se děje při takhle rychlé expanzi, popsal newyorský sociolog Martin Trow v roce 1973. Univerzitní systémy rozdělil na elitní (země, kde vysoké školy navštěvuje méně než 15 procent populačního ročníku), masové (15 až 50 procent) a univerzální (nad 50 procent). Pro každý jsou podle něj typické některé vlastnosti: vychovávají jinou část společnosti, mají jiné funkce, jinak vypadá ideální studentská „kariéra“, a tak dále.

„V elitním školství je přístup k univerzitnímu vzdělání považován za privilegium, může za něj buď narození, nebo talent,“ píše. […] „Když pak ale podíl populačního ročníku na vysokých školách stoupne přes 50 procent, účast na vyšším vzdělávání je považována za povinnost. Neschopnost dostat se na vysokou školu pro okolí znamená, že daný jedinec trpí vadou charakteru nebo chorobou mysli, kterou je potřeba vysvětlit nebo omluvit,“ dodává Trow.

Přeměny mezi elitní, masovou a univerzální fází vysokého školství jsou obvykle plynulé a trvají desítky let. České univerzity to zvládly za pár roků. Ještě v devadesátých letech se pohybovaly na hranici elitního a masového školství, během několika málo let na začátku 21. století se z nich staly školy univerzální. Místo osobního kontaktu hrála stále významnější roli frontální výuka, kdy jeden přednášející „krmil“ svým výkladem desítky nebo stovky studentů. Místo elitních magistrů, které si mohly školy piplat dlouhých pět let, musely najednou stavět na méně výběrových, tříletých bakalářích, určených pro pracovní trh. Ten přitom, stejně jako univerzity, vůbec netušil, co s nimi.

Prudký růst vysokých škol také znamenal zhoršení ukazatele, který má blízko ke kvalitě výuky: kolik je studentů na jednoho učitele.‟

Z článku Blesková cesta tam a zase zpátky: Donedávna přibývali, teď studenti z univerzit mizí; ZDE.

Autoři:  Jan Boček, Marcel Šulek, Petr Kočí