V rozhovoru mj. zazní:

Teď hodně vzbuzují vášně ženské tvary u některých slov – jako lídryně nebo chirurgyně. Přitom na kolegyni jsme si zvykli a divné nám to nepřijde. Zvykneme si i na lídryni?

Já bych si na ni zvykl také a neviděl bych v tom problém. To je zase problematika, která se týká nejen tvarů ženského rodu, ale obecně všech slov a tvarů slov, které jsou prostě neobvyklé a chvíli trvá, než se v jazyce ustálí. Také je otázka, jestli to slovo bude skutečně natolik frekventované, aby se ustálilo a stalo se běžným. Nebojme se neobvyklosti tam, kde je to slovotvorně náležité a kde to ten systém toho jazyka nijak nenarušuje.

Jak často vlastně do spisovné češtiny proniknou nějaké nové výrazy, které tam předtím nebyly?

To je zase případ od případu. Kdybych měl dát nějaký hodně známý příklad, tak můžeme dát třeba příklad takového slovesa kliknout. Sloveso kliknout přišlo pod vlivem angličtiny, bylo vytvořeno v češtině, ustálilo se a asi by ho nikdo neoznačil za nespisovné.

Více ZDE.