Z doprovodného článku na webu České televize:

Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v současnosti rodí nová metoda, podle které by se mohly děti postupně učit vyjmenovaná slova. Nyní se s nimi žáci setkávají už na prvním stupni základních škol. Ačkoli některým z nich ani nerozumí a neznají jejich význam, musejí se všechna učit zpaměti. Diskusi, které se účastnil také didaktik českého jazyka Stanislav Štěpáník, přinesly Události komentáře České televize.

„Pracujeme s tím, že dítě si ta slova, když to řeknu laicky, posbírá z textu samo,“ říká k nápadu Stanislav Štěpáník z pedagogické fakulty. Smyslem nové metody má být způsob, jak by se děti nemusely učit vyjmenovaná slova všechna najednou a nazpaměť. Učily by se je postupně, a navíc jen ta, která používají a kterým rozumí. 

Například slovům jako babyka, příbytek, vyžle nebo dmýchat nemusejí žáci vždy snadno porozumět. Nemají si je kde vyslechnout, nepoužívají se totiž už ani v řeči dospělých.

(…)

Vyjmenovaná slova jsou součástí Pravidel českého pravopisu od roku 1902. Autorem první příručky byl Jan Gebauer. Pravidla ale byla jen velmi obecná a obsahovala jen několik příkladů, protože skupiny vyjmenovaných slov tehdy ještě neexistovaly. V roce 1913 vyšel v pravidlech první podrobnější abecední seznam s příklady včetně příbuzných slov.

Více ZDE.