Upozorňujeme na studie z časopisu Pedagogická orientace:
Peter Gavora: Čtení dětem v rodině: výzkum důvodů, parametrů a praktik
Tato empirická studie popisuje situaci čtení dětem v rodině. Cílem bylo zjistit důvody, proč rodiče dětem čtou, frekvenční parametry čtení a čtenářských praktik rodičů a dětí. Výzkumný soubor tvořilo 240 respondentů – rodičů, jejichž děti navštěvovaly mateřskou školu. Výzkumným nástrojem byl dotazník s 52 položkami agregovanými do 17 proměnných. Zjištěné základní parametry čtení dětem jsou vesměs příznivé. Většina zkoumaných rodičů čte dětem frekventovaně, dostatečně dlouho a číst začala v průměru před druhým rokem věku dítěte. Děti ve velké většině zkoumaných rodin vlastnily 30 nebo více knih. Byly zjištěny silné rozvojové a emocionální důvody pro dítě. Rodiče při čtení facilitují porozumění, podporují uvažování o postavách příběhu a stimulují dítě k vlastní naraci obsahu. Slabší je podpora pregramotných činností, tedy aktivit s písmeny, slovy a čísly. Specifický aspekt této studie spočíval v nahlížení na dítě z hlediska aktérství, tedy dítětem iniciovaného a realizovaného konání. Děti z tohoto výzkumného souboru projevovaly o čtení dosti velký zájem, v dyádě čtení se chovaly proaktivně, produkovaly vlastní verze příběhů a své rodiče při čtení monitorovaly.
Jana Kropáčková, Radka Wildová, Anna Kucharská: Pojetí a rozvoj čtenářské pregramotnosti v předškolním období
Příspěvek se zaměřuje na problematiku čtenářské pregramotnosti, která je z pohledu celoživotního vzdělávání nesmírně významnou oblastí, neboť v období předškolního věku se kladou základy nejen čtenářské, ale i řady dalších gramotností a současně se rozvíjí osobnost dítěte, jeho motivace pro vlastní poznávání. Cílem studie je charakterizovat pojetí čtenářské pregramotnosti v českém předškolním vzdělávání, analyzovat vývoj související terminologie a sumarizovat závěry výzkumných šetření zaměřujících se na pojetí, podporu a rozvoj čtenářské pregramotnosti v domácím prostředí. Autorky se zaměří v prvé části na vývoj terminologie, konkrétně používání pojmů v českém předškolním vzdělávání, dále na precizaci pojmů z vývojového hlediska a v kontextu současného českého předškolního kurikula. Druhou část věnují prezentaci výsledků výzkumných šetření v oblasti čtenářské pregramotnosti a třetí část zařazení této problematiky v pregraduální přípravě učitelek mateřských škol na PedF UK v Praze a dalším možnostem podpory rozvoje v předškolním období, které je považováno i v zahraniční odborné literatuře za jedno z klíčových období v rozvoji čtenářské gramotnosti. Díky tomuto postupu autorky v závěrečné části objasňují preferenci používání pojmu čtenářské pregramotnosti a docházejí ke zjištění, že k pojetí a rozvoji čtenářské pregramotnosti je třeba přistupovat komplexně, jak ve výzkumu, tak ve vlastní přípravě učitelů a samotném předškolním vzdělávání.
