Upozorňujeme na článek Daniela Soukupa Čtyři způsoby jak dobře psát, publikovaný v Deníku Referendum. Autor vychází z knihy Paula Dawsona Creative Writing and the New Humanities. Uvádí, že kvalita textu záleží hlavně na tom, jaký přístup zvolíme a co od psaní očekáváme.
Článek je zatím nejzajímavějším příspěvkem v diskusi o výuce (k) psaní, otevřené Tomáše Feřtekem a rozvíjené Sašou Uhlovou a opět Tomášem Feřtekem.
T. Feřtek své myšlenky prezentoval už předtím na půdě PF UK; kriticky na něj reagovala Andrea Králíková.
Josef Soukal
Kategorie: Články, Metodické podněty, Sloh a stylistika
Zaujal mě spíše článek paní Uhlové a také jedna z reakcí pod ním: pisatelka tam má hezký postřeh o tom, že kvalita psaní u středoškoláků nemusí být tak nízká, jen se k psaní veřejných textů (maturitních slohovek) dostane mnohem více studentů. Především těch, kteří by ještě před pár lety okupovali učební obory, a tak je obrázek slohových dovedností současné mládeže vnímán poněkud negativně.
To je určitě správný postřeh – jestliže v dobách těsně předlistopadových studovalo na VŠ cca 15 – 17 % ročníku a dnes je to kolem 50 % (plus cca 15-20 % VOŠ), je jasné, že na nějakém druhu SŠ s maturitou studuje ještě větší procento ročníkové populace, takže zákonitě vznikne dojem, že kvalita psaní jde do zadele. Ve skutečnosti ovšem může být množství dobře píšících lidí stále stejné. Tím se ale jako učitelé nemůžeme konejšit, je to výzva, abychom na tuto proměněnou situaci dokázali metodicky zareagovat a naučili slušně psát alespoň ty, kdo na to mají, když už ne nemotivovanou většinu. Je to ovšem úkol tak trochu sisyfovský…