Většina mocných a vlivných lidí jede v tomto manažerském rozvrhu. Je to řídicí režim. Ale existuje ještě druhý způsob nakládání s časem, běžný u lidí, kteří něco tvoří – jako třeba programátoři nebo spisovatelé. Ti obecně pracují raději s časovými jednotkami v rozsahu nejméně půldne. Nemůžete tvořit nebo kvalitně programovat v blocích o velikosti hodin. Hodina sotva stačí na přípravu začít něco dělat.
Pokud pracujete s takovýmto tvůrcovským rozvrhem, jednání jsou pro vás pohroma. Jediná schůzka může vymazat celé odpoledne, rozdělí ho na kousky, příliš malé na to, aby se v nich dalo s něčím pořádným začít. Navíc si musíte pamatovat, že máte nějaké jednání. To není žádný problém pro kohokoli v manažerském režimu: vždycky je na příští hodinu něco naplánováno, jedinou otázkou je, co. Má-li ovšem schůzku někdo jedoucí v režimu kreativním, musí na ni aktivně myslet.
Pro člověka v kreativním režimu práce je schůzka jako chyba v programu. Nepřepne ho jenom jednoduše z jednoho úkolu do jiného, změní mu kompletně styl práce.
David Graham; více ZDE.
Ve vyučovací hodině bychom měli umět propojit obojí… (pozn. J. Soukal)