Z rozhovoru Ondřeje Lukáče s doc. Denisou Hejlovou v magazínu Univerzity Karlovy Forum:

Můžeme aktuální situaci s nadsázkou přirovnat i k románům, jako je 1984?

Nabízí se to. Velký bratr z Orwellova románu se v některých zemích stává žitou realitou. Třeba již zmíněná Čína už je v tomto výrazně technologicky vyspělá a její zacházení s osobnímu údaji a veřejným prostorem je úplně jiné než naše. Máte tam všudypřítomné kamery a sledování digitálních dat úředními orgány. K tomu tam existuje pestrá paleta represivních nástrojů. Ovšem já mám ještě raději román Konec civilizace (Brave New World) od Aldouse Huxleyho o futuristické společnosti, kde je kastovní společnost zahlcena konzumním životem a užívá halucinogenní drogu sómu, aby nemusela vnímat své problémy.

Nejnovější výzkumy o tom, jak lidé vnímají informace, nám ukazují, že lidé se stále více snaží vyškrtnout politické a mezinárodní zprávy ze svých životů, protože je deprimují. Na Netflixu nebo Youtube si pustíte, co chcete, a můžeme se tak zpravodajskému vysílání kompletně vyhnout. Algoritmy v digitálním světě zásadně formují váš výběr toho, co v něm vidíte – ale nikdo moc neví, jak vlastně fungují. Nedostatek informací ovšem neznamená, že si lidé na věci neutvářejí názor – ten je ale založený spíše na emocích nebo ovlivněný lidmi, podle nichž se řídí – ať již jsou to jejich přátelé či rodina, ale také influenceři, či hůře – manipulátoři. Tohle já osobně vnímám jako obrovské riziko.

Je dokázané, že jakmile si vytvoříte na věc nějaký názor, tak ho změníte jen s velkou námahou. Jak si ale můžete vytvořit objektivní názor, když se zprávám vyhýbáte a sociální sítě vám navíc odfiltrují to, co nechcete vidět? Právě z kombinace těchto dvou dystopií – Brave New World a 1984 – mám skutečně strach. Na druhou stranu jsem založením optimistka a věřím, že když tyto fenomény budeme zkoumat do hloubky a kriticky je analyzovat, naučíme se s nimi žít. (…)

Jak obecně vidíte budoucnost reklamy?

Když se podíváme na sci-fi film Minority Report a slavnou scénu, kde se na billboardu promítá to, co si myslíme, to už je dneska realita. Váš telefon nebo počítač sbírá vaši digitální stopu včetně geolokace. Zaznamená to, co jste si prohlížel a jak dlouho to trvalo. Jakou posloucháte hudbu a jaká videa sledujete. To se vše vyhodnocuje, a proto už se dnes s nadsázkou říkáme, že váš telefon vás zná lépe než váš partner nebo i vy sám. Lidé po tisíce let chtěli umět číst myšlenky a ovládat lidskou mysl, a dnes jsme tomu poměrně blízko. V digitálním světě algoritmy dokáží vyhodnotit, jakou máte povahu, jakou máte právě náladu, co budete chtít vyhledávat nebo sledovat, kolik máte peněz a za co byste je tak asi chtěl utratit.