Když jsme před dvěma lety poprvé oslovili učitelskou veřejnost s námětem na vznik učitelského sdružení, začali jsme otázkou, kam se vytratil hlas učitelů. Reagovali jsme na situaci, kdy se v diskusích o školství nejhlasitěji ozývali různí experti, kteří nikdy neučili nebo už dávno neučí, a kdy v médiích za učitele hovoří představitelé nezřetelných společností, které ve skutečnosti nikoho nezastupují a které nikdo vlastně ani nezná.

Psali jsme tehdy:

„Nesníme o sofistikované profesní komoře, nesníme o tom, že bychom nahradili odbory a nesníme o slepenci stávajících společností a asociací. Chceme, aby se hlas učících učitelů vrátil do hry a byl slyšet vedle hlasu podivných expertů, vedle hlasu hlučných jedinců, kteří hájí často své zájmy obchodní, vedle hlasu snílků, kteří už nestojí nohama pevně na zemi. Chybí nám obyčejný učitelský hlas, hlas, který by také komentoval kroky MŠMT, nebo se stal dokonce pro MŠMT partnerem, užitečnou protiváhou. (…) Chceme, aby se s hlasem učitelů konečně počítalo. „

Od té doby se leccos změnilo – je tu facebooková iniciativa ke vzniku pedagogické komory a na stejném médiu vzniknuvší skupina Učitelé+ i další skupiny či stránky, řada pedagogů „řekla své“ k návrhu zákona o kariérním řádu, přičemž tentokrát to dolehlo i parlamentních lavic. Že by se ovšem nějakým zásadním způsobem proměnila situace v mainstreamových médiích nebo – především – ve vztahu MŠMT k učitelům, o tom si nadále můžeme jenom nechat zdát.

K vzniknuvšímu Učitelskému profesnímu sdružení se postupně přihlásila více než stovka pedagogů, zdaleka ne všichni ale aktivně zasáhli do diskusí na aktuální školská a vzdělávací témata. Někteří z nich postupně soustředili svůj zájem na projekt pedagogické komory, jež by měla sdružovat učitele (a možná nejen učitele) širokého názorového spektra. Za této situace Výkonná rada UPS (spolu s Asociací češtinářů a webem Pedagogicke.info) připravila učitelskou anketu s cílem ověřit si, která témata a které cíle považují učitelé za nejpodstatnější. Na jejím základě a s přihlédnutím k výsledkům dalších anket, vzdělávacích šetření a diskusím na pedagogických webech zformulovala bohatší, ale současně konkrétnější návrh programu, z nějž by měly vycházet další aktivity sdružení. Tento program předkládáme k diskusi nejen stávajícím členům UPS, ale celé učitelské veřejnosti. Vzhledem k prázdninám diskusi vyhodnotíme až ve druhé polovině září 2017. Následovat by měla přeregistrace členstva a volby do nové výkonné rady, popř. dalších orgánů (budou-li vytvořeny).

Obracíme se tedy na všechny, kdo mají zájem podílet se na činnosti neformální učitelské platformy. Své podněty, náměty, připomínky apod. zveřejňujte prosím ve facebookové skupině Učitelské profesní sdružení – program nebo na stránkách Asociace češtinářů, popř. na dalších fórech, kde bychom program rovněž chtěli publikovat (Pedagogicke.info; facebookové skupiny Pedagogická komora – diskuse, Učitelé+ a Inkluze s rozumem).

NÁVRH PROGRAMU UČITELSKÉHO PROFESNÍHO SDRUŽENÍ

Učitelské profesní sdružení se zaměří zejména na tato témata:

Snižování počtu žáků ve třídách

Škola by měla více zohledňovat vzdělávací potřeby každého jednotlivce a výuku individualizovat, současně adekvátně reagovat na informační zahlcenost dnešních dětí a dospívajících, a také na to, že celkově přibývá žáků vyžadujících při vzdělávání nějakou formu podpory a /či žáků výchovně problémových. Proto je třeba celkově snižovat počty žáků ve třídách, a to zejména na základních školách; v nutných případech směřovat ke zřízení další třídy v ročníku. Základem je, aby výše uvedená opatření nešla ekonomicky na vrub školy (tj. například, že by zřízení třídy vedlo ke spojení tříd jiných). Dnešní možnost snižování počtu žáků ve třídě z důvodů inkluze je nedostatečná, a to kvůli nárokům na práci vyučujících, ale především s ohledem na celkové podmínky, za nichž se žáci v vzdělávají.

Revize inkluze

Výchozí myšlenka: Vzděláváme žáka podle jeho skutečných, nikoli domnělých schopností a potřeb. Je třeba zrušit opatření zhoršující podmínky zejména pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (návrat k osvědčené příloze k RVP ZŠ upravující jejich vzdělávání), neomezovat vznik speciálních tříd (vzdělávacích skupin) tam, kde to škola a poradenská zařízení ve spolupráci s rodiči vyhodnotí jako potřebné. Je nezbytné zastavit deprofesionalizaci vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zásadně zvýšit objem finančních prostředků určených na jejich vzdělávání kvalifikovanými odborníky. Stát by měl ve všech ohledech garantovat stejnou úroveň podpory pro žáky s handicapem po celé ČR a stejně tak plošně vytvářet nabídku profesní přípravy pro žáky ZŠ, kteří nejsou schopni dostát standardním vzdělávacím nárokům.

Ochrana a posílení postavení školy

Ve škole by se měli žáci především vzdělávat. Je proto třeba školy chránit před důsledky nežádoucích sociálních vlivů, což v první řadě znamená nastolit skutečně funkční systém řešení sociálně-výchovných problémů (žákovských i problémů s rodiči, např. neplnění výchovných povinností) tak, aby probíhalo za spoluúčasti školy, ale současně jí nepřinášelo takové úkoly a nekladlo na ni takové nároky, které výrazně překračují její možnosti.

Současně je nutné posílit postavení školy jako instituce zodpovědné za vzdělávání všech žáků, kteří ji navštěvují. Podpoříme zrušení nebo úpravu ustanovení a pravidel omezujících volbu vhodných vzdělávacích nástrojů a prostředků (např. v oblasti opakování ročníku žáky či vytváření optimálně naplněných tříd nebo tříd pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami).

Podpora změn v přípravě vyučujících a podpora profesního růstu vyučujících

Budeme prosazovat, aby ekonomická podpora vysokým školám pedagogického typu posilujícím ve studijním programu sepětí teorie s praxí (možnost zaměstnávat externisty z řad vyučujících na ZŠ a SŠ apod.) byla soustavná a aby se nadále zvyšovala. Podpoříme navýšení financí VŠ připravujícím studenty pro obory, v nichž je kvalifikovaných vyučujících nedostatek.

Je třeba vytvářet takové podmínky, aby se každý učitel mohl dále vzdělávat a celkově profesně rozvíjet, a to soustavně a systematicky. Podpoříme opatření usnadňující vznik oblastních vzdělávacích center a zkvalitňování jejich působení, a stejně opatření směřující k finančnímu zajištění specializačního studia.

Podpora kvalitního vzdělávání. Omezení segregace

Naši podporu budou mít veškerá opatření vedoucí ke zkvalitňování vzdělávání a komunikace mezi učiteli a žáky, opatření zohledňující poznatky získané ve vědě, výzkumu a vývoji a vedoucí k uplatňování účinných pedagogických přístupů a metod.

Naším cílem je kvalitní školství, zejména v hlavním proudu, který stále nabízí vzdělávání většině dětí. Chceme, aby dobré vzdělání bylo dostupné všem, aby bylo vstřícné, nikoliv však podbízivé, bez zbytečné nivelizace výkonu.

Považujeme za nutné změnit stav, který prokazatelně vede k nerovným podmínkám při vzdělávání. Problémem jsou vysoce předimenzované kapacity víceletých gymnázií (a existence nebilingvních šestiletých gymnázií) a narůstající počet soukromých škol diskriminujících potenciální zájemce z řad žáků ze sociálně slabších nebo slabých rodin. Jako nezbytná se jeví úprava postavení soukromých škol a jejich zapojení do vzdělávacího systému, včetně nastavení nových podmínek pro jejich zřizování a financování; vše v návaznosti na analýzu toho, co soukromé školy (obecně a každá škola zvlášť) vzdělávacímu systému přinášejí a v čem naopak jeho funkčnosti nepřispívají.

Navýšení platů vyučujících

Považujeme za nutné navýšit platy vyučujících alespoň na 130 % průměrné mzdy v ČR, a to v nejbližším rozpočtovém období.

Koncepčnost, předvídatelnost a serióznost řízení

Budeme se zasazovat o to, aby ministerstvo školství a další řídící orgány a instituce rozhodovaly na základě odborných stanovisek a s vypořádáním všech věcných námitek. Je třeba změnit praxi, kdy se důležitá rozhodnutí přijímají bez ohledu na zásadní fundované připomínky ze strany pedagogů, resp. kdy jsou při projednávání záměrů či navrhovaných opatření opomenuta učitelská sdružení s kritickými názory vůči řídícím složkám. Jakékoli koncepční záměry je nutné diskutovat s dostatečným předstihem, nikoli v řádu několika málo měsíců či dokonce týdnů.

Kurikulární reforma

Voláme po ukončení všech dílčích úprav RVP a naopak přípravě jejich komplexní revize (především výstupů). Je třeba řešit situaci, kdy ŠVP jsou většinou vyučujících vnímány především jako nutné zlo, ovšem ČŠI z nich vychází při své činnosti na jednotlivých školách. Považujeme za nezbytné jednoznačně definovat cíle vzdělávání (jsou různé v různých školských dokumentech).