Také v českém prostředí pozorujeme obnovu kritického zájmu o otázky cílů vzdělávání nebo o výběr učiva. O rozvinutí komplexně pojímaných kurikulárních studií usiluje tým výzkumníků z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (viz kap. 2.4).2 Naše ambice v této knížce je výrazně skromnější. Zabýváme se takřka výlučně národními kurikulárními rámci (nebo odpovídajícími standardy) v několika zemích a proměnami, kterými tyto dokumenty v posledních letech procházely. Chceme tak pokračovat v linii bádání, kterou na Pedagogické fakultě UK sledovala profesorka Eliška Walterová (Walterová, 1994) od začátku existence výzkumného pracoviště, jehož je pokračovatelem dnešní Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání. Náš přístup tedy spadá do oblasti srovnávací pedagogiky. Ptáme se, co nově vznikající kurikulární dokumenty obsahují i jak se na jejich podobě projevují místní podmínky dané země a na druhé straně nadnárodní vlivy. Tyto dva typy vlivů nejsou přitom nezávislé – situace v jednotlivých zkoumaných zemích je často přímým či nepřímým důsledkem globálních procesů.

Studie ZDE.