Dvakrát na pravopisné téma – Jiří Kostečka: K složitějším případům shody přísudku s podmětem aneb nenastal čas na úpravu pravidel? Robert Adam: K složitějším případům shody – reakce na článek Jiřího Kostečky

Vložil: admin Led - 10 - 2023 1 Komentář

Články zde


Kategorie: Český jazyk a literatura, Články, Jazyk a jazykověda, Literatura

Jeden komentář.

  1. Jiří Kostečka napsal:
    23.1.2023 (19.34)

    Děkuji doc. R. Adamovi za jeho stanoviska k problematice shody přísudku s podmětem, kterou jsem se pokusil v citovaném článku nastínit.

    Při dalším promýšlení pravopisné normy mě napadla ještě jedna varianta věty „Britská ministerská předsedkyně a její německý protějšek Helmut Kohl se sešli v Berlíně.“
    Doc. R. Adam k této větě píše, cituji:
    „Podmět je několikanásobný, skládá se ze dvou složek. Jedna z těchto složek je komplexní: vztahem adordinace je v ní spojeno obecné pojmenování protějšek (postupně rozvité shodnými přívlastky její a německý) a propriální pojmenování Helmut Kohl, které vyjadřuje rod mužský životný. Součástí podmětu tedy je jméno rodu mužského životného, přísudek by měl mít jednoznačně koncovku -i.“

    Předkládám k úvaze či diskusi nově tuto verzi: „Britská ministerská předsedkyně a její německý protějšek Nikola Merkel se sešli/sešly?? v Berlíně.“
    O psaní „i/y“ by zde jednoznačně rozhodoval mimojazykový kontext: totiž znalost pisatele, zda „Nikola“ je jméno pro daného nositele / danou nositelku vlastní jméno (proprium) mužské, nebo ženské. Co s tím?

    Jen dodám: I zde se ukazuje, že české přechylování není žádný přežitek nekorektního maskulinního uvažování, ale hluboce vnitřní jev českého jazyka. Kdyby se napsalo „Nikola Merkelová“, bylo by jasno. Ovšem když se napíše „Nikola Merkel“, jasno není: muž, či žena?

    Reagovat

Zanechat odpověď