Aktualizováno:

„Jak vypadá mediální budoucnost literatury? Je jasné, že starosvětská představa obsáhlých esejisticky vystavěných autoritativních kritik pokrývajících téměř vše, co se kde literárně šustne, se důsledně míjí s realitou, kde humanitní vzdělání prudce devalvuje (ano, souvisí to s populární a levnou nadprodukcí absolventů humanitních fakult). Náznaky budoucnosti jsou nicméně různé.‟

Eva Klíčová: Mediálně nepoužitelný endemit, ZDE.

„Z dystopií, které se pak zabývají přímo literaturou a knihami, je nejznámější román Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita. Při pokusu zhodnotit přesnost jeho trefy do terče ukrytého v mlhavé budoucnosti je ho třeba označit za bytostného optimistu. Knihy v jeho příštím světě mají stále váhu, dokonce takovou, že je zapotřebí je pálit. Již dnes prosvítající budoucnost knih ale naznačuje něco jiného.

Jako Orwell nepředpokládal, že atavismus socializačního pudu je mocnější než strach ze ztráty soukromí a svobody a že podvolení se Velkému bratrovi bude dobrovolné a radostné, tak si ani Bradbury nepřipustil, že by mohla v našem civilizačním okruhu spokojeně prosperovat společnost bez knih a literatury. Oba tito skvělí autoři, kteří shodou okolností zmiňovaná vizionářská díla napsali ve stínu čerstvých zkušeností s totalitní válkou, jako by si ani ve svých dystopiích nedovedli představit, že by humanistické poselství nějak vyčichlo, že by bylo potřeba se porozhlédnout po nějakém pragmatičtějším a méně náročném životním programu.‟

Eva Klíčová: Zánik kultury knižních polí, ZDE.

Předchozí části ZDE a ZDE.

Doplňujeme polemiku Bianky Bellové a následnou polemickou reakci Jiřího Trávníčka. K seriálu článků Evy Klíčové viz též Štefan Švec.