…a nikoli že bychom snad měli mužnější rysy, hrubneme jazykem, kterým spolu mluvíme. A stejně i ženy, všímám si. A naše děti, no naše děti ne, zajisté, ale jejich kamarádi a kamarádky někdy mluví tak sprostě, že už to asi ani není sprosté, tedy pro ně, jim. Když ale my, kteří přeci dobře víme, kam pouze patří náležitý vulgarismus a že těch příležitostí není mnoho, ho začneme využívat ve své řeči častěji, třeba i sedmkrát týdně, pak hrubneme, a ani nevíme, čím to je a proč. Dobou? Patří to snad do výbavy k chytrému telefonu? Který ani nemám, a přesto…

Více na www.novinky.cz