Tématem druhého čísla tohoto měsíčníku pro čtenáře a literaturu je osud čihošťského katolického kněze pátera Josefa Toufara, od jehož umučení komunistickou tajnou policií letos uplynulo již 63 let, a jeho literární reflexe. Ta začíná analýzou knihy rozhlasového redaktora a básníka Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která způsobem notně přesahujícím literaturu faktu ztvárňuje celý jeho život. Publikace se stala knihou roku 2012 v anketě Lidových novin a je pravděpodobným kandidátem i na některou z cen Magnesia litera. Na analýzu navazuje rozhovor s Milošem Doležalem a antologie z české poezie s číhošťskými motivy – od Jana Zahradníčka přes Bohuslava Reynka až po Miloše Dvořáka (tyto básnické texty a textové fragmenty lze jistě uplatnit v literárním semináři pro komparativní práci). Oddíl uzavírá patero ohlasů veřejně známých osobností na Doležalovu knihu.

K problematice genderového čtení a psaní, resp. k proměnám a stavu současné české prózy se na základě eseje Jiřího Peňáze „Pavoučí ženy a ubohá tlustá moucha“ publikované v r. 2012 v Lidových novinách vyjadřují kritička Eva Klíčová a literární vědec Miroslav Balaštík – každý z jiného úhlu pohledu, oba zajímavě.

Provokativní otázku po smyslu současných pravidel psaní velkých písmen si nepřímo klade prof. Dušan Šlosar ve svém tradičním sloupku, náhled do zákulisí obchodu s knihami klasickými i elektronickými přináší rozhovor s Josefem Žákem, obchodním ředitelem fy Kosmas.

Vladimír Stanzel