Únorovému HOSTu dominuje téma paměti, nikoliv však té individuální, spjaté s kontinuálním vnímáním, prožíváním a (re)konstrukcí sebe sama, ale paměti kulturní, tedy fenoménu akademicky traktovanému relativně nedlouhou dobu. Otevírá je přehledová studie Lucie Antošíkové, která mapuje pozornost věnovanou paměti v čase, přináší přehled teoretických publikací k tématu a zabývá se i problematikou teorie kulturní paměti v českém prostředí. Tatáž autorka poté rozpráví s německou anglistkou a egyptoložkou Aleidou Assmannovou o „nevyhnutelných vzpomínkách na minulé a historických traumatech“ a přináší překlad úvodní kapitoly z knihy Úvod do kulturněvědných teorií paměti německého germanisty Nicolase Pethese. Zřejmě jedinou stať tématu využitelnou pro školní účely představuje rozhovor Hany Řehulkové s historikem Robertem Antonínem o paměti středověkých kronik, vztahu mezi historiografií, psanou pamětí a krásnou literaturou a mnoha dalších fenoménech spjatých s prací historika. Závěrečný text sepsal Alexander Kratochvil z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a přibližuje v něm základní otázky bádání v okruhu paměti a traumatu v literatuře.
Germanistu a polonistu Vratislava Jiljího Slezáka, českého dvorního překladatele Hermanna Hesseho a laureáta Státní ceny za překladatelské dílo, zpovídal Ivo Michalík v obsáhlém interview o němčině, české národní vině a samozřejmě i o překladatelově životě, v němž velkou roli hrála „nebeská režie“. O práci na třetím díle České katolické literatury a „relaxačním“ hudebním projektu pracovně nazvaném Písně pro Ježíše podává zprávu profesor Martin C. Putna. Editor Jan Šulc ve svém komentáři hloubá nad smyslem? studentského odmítnutí návrhu pojmenovat nymburské gymnázium po jeho nejslavnějším absolventu, Bohumilu Hrabalovi. Doslova do hlubin Benátských sonetů Josifa Brodského se originálně a poučeně noří Karel Thein v eseji Nápověda světla. Brilantní analýzu fenoménu posledního filmu dánského „skandalisty“ Larse von Triera Nymf()manka od Martina Stöhra nalezne čtenář v rubrice názor. Se spisovatelkou Veronikou Bendovou, autorkou kritikou ceněné knihy Nonstop Eufrat, hovořila o víře, starém i novém a o obtížnosti tvorby druhé knihy Hana Řehulková.
Libor Vykoupil připomíná nedožité sté výročí narození Williama Sewarda Burroughse, integrální postavy beatnické generace. Luděk Navara se vydává po stopách mýtu o králi Šumavy (počínaje Kalčíkovým a Kachyňovým prorežimním filmem, polistopadovými knihami Martina Sichingera a Davida Jana Žáka konče) a snaží se zrekonstruovat jeho pravdivý obraz. V rubrice dokument poukazuje Hana Kraflová na souvislost mezi dopisem Lva Blatného z fronty v roce 1915 a pasáží v povídce Záznamy, která se stala uměleckým přetavením této osobní zkušenosti (zajímavostí je i připojená Blatného vojenská fotografie ze stejné doby). Romanistka Mirka Novotná přináší zasvěcený pohled na život a tvorbu francouzského umělce Jeana Cocteaua, od jehož úmrtí uplynulo loni v říjnu již padesát let.
