Březnové číslo HOSTa se dominantně soustředí na tematiku literárního ztvárnění vražd; vzhledem k nebývalému a přetrvávajícímu boomu literárních detektivních příběhů (hlavně severské provenience) jde o téma velmi aktuální. Do dané problematiky čtenáře uvádí rozhovor M. Balaštíka s emeritním vrchním komisařem Vladimírem Matouškem mj. o proměně vnímání fenoménu vraždy v české polistopadové společnosti. Olomoucký literární kritik, učitel na FF MU a autor detektivních příběhů Michal Sýkora se v svém příspěvku zkoumá pravidla detektivního žánru – na půdorysu tvorby A. C. Doyla, A. Christie či H. Mankella. Na počátky své spisovatelské dráhy ovlivněné tajemnou vraždou vzpomíná v konfesním textu americký spisovatel David Nemec, o tzv. společenské vraždě rozpráví Marek Sečkař se slovenským spisovatelem Dušanem Taragelem, který se v navazujícím článku věnuje protikladu literární smrti a literárního života.

V Kalendáriu vzpomíná historik Libor Vykoupil na své setkání s Otou Pavlem, od jehož smrti letos uplynulo 40 let. Jiří David znovuobjevuje dnes již spíše zapomenutého brněnského prozaika přelomu 19. a 20. století Josefa Merhauta, připojena je jeho drobná povídka Kůň. Ochutnávku ze své nové knihy Alfa Centauri poskytl současný brněnský prozaik Jiří Kratochvil. Kontakt se světem přináší interview Jana M. Hellera s tureckým spisovatelem Nedimem Gürselem o jeho románech, čtenářích a Turecku.

Ve Šlosarce jde tentokrát o významový posun slova diletant, hutný materiál pro výuku o polemice představuje „obrana“ Evy Klíčové z pera Petra Štengla v rubrice Krátce – pokud ovšem nevadí místy periferní slovník.

Vladimír Stanzel