„Brno, Brno, ……… plno!“ může si pobrukovat čtenář při listování zářijovým číslem HOSTa, neboť je tematicky zasvěceno geniu loci, literatuře a spisovatelům tohoto největšího moravského města. Začíná se exkurzem do prostoru nazvaným Brno, pokus o město, v němž Rostislav Koryčánek hodnotí architektonické a urbanistické proměny, jimiž Brno prošlo hlavně v posledních dvaceti letech. Zajímavým a zábavným experimentem je „fotokomiks o Brně ve stylu steampunku, dieselpunku, atombordelpunku, nowpanku, stonepunku, elfpunku, mtyhpunku a punkpunku“ Lola kráčí Brnem. Již název aludující výbor z milostné lyriky brněnského básníka Jiřího Veselského naznačuje, že nejde jen o postmoderní hříčku, ale i o svérázný hold městu a jeho umělcům, jak dosvědčují i poznámky jednoho z autorů projektu, Patrika Linharta. Téma je ukončeno anketou „Co pro tebe v současné době vystihuje atmosféru Brna?“, na níž odpovídají povětšinou umělci zde žijící.
Brnu, resp. jeho spisovatelům, je však zasvěcen i beletristický oddíl časopisu, Čtení na září. Otevírají jej vzpomínky Milana Uhdeho, následovány výborem z nepublikovaných básní a jejich fragmentů z rukopisné pozůstalosti Ivana Blatného, který připravil a doprovodil obsáhlým komentářem básníkův bratranec a neúnavný propagátor jeho díla, mikrobiolog Jan Šmarda. Prostor dostali i mytolog postmoderního Brna Jiří Kratochvil a básník a nakladatel Martin Reiner, jenž publikuje vypuštěnou kapitolu ze svého románu o Ivanu Blatném.
Literární historie se dotýká krátká vzpomínka Jaroslava Meda na dva brněnské spisovatele, kteří zemřeli v letošním roce – Zdeňka Rotrekla a Věroslava Mertla. Reminiscencí je také text Karla Fuksy Má setkání s Ivanem Blatným. Kalendárium připomíná 140 let uplynulých od narození „praotce“ absurdního dramatu a zakladatele patafyziky, Alfreda Jarryho.
Naopak do literární současnosti zve rozhovor Ondřeje Nezbedy se spisovatelkou Magdalenou Platzovou o psaní, životě v New Yorku a stále živém odkazu anarchismu. Jiří Trávníček zpovídal nakladatelku Evu Kaiserovou, spjatou s firmami Ivo Železný, Euromedia Group, XYZ a Levné knihy, a umožnil tak čtenáři nahlédnout pod pokličku této profese od 90. let minulého století po dnešek. Sylva Ficová traktuje v Čechách zatím spíše geekovský fenomén sociální sítě Twitter, tweetů a twitterature, tedy literárních projevů vměstnaných do 140 znaků.
Vladimír Stanzel
