HOST 10/13
Kdo by očekával, že se prosincové číslo HOSTa ponese ve vánočně-meditativním duchu, bude patrně zklamán, neboť jeho tématem jsou politické boje sedmdesátých let dvacátého století a jejich odraz v dnešní evropské kultuře. Nejprve Marek Sečkař hovoří o minulosti a přítomnosti s Karlem-Heinzem Dellwoem (členem nechvalně proslulé teroristické RAF)a Gabrielle Rollnikovou (aktivistkou Hnutí 2. června) – oba byli za své aktivity (zahrnující mj. přímou účast na smrti dvou lidí a únosy) vězněni, dodnes jsou však kulturně a společensky činní. Tentýž redaktor přináší i portrét rakouského „profesionálního“ revolucionáře Waltera Famlera. Nordistka Karolína Stehlíková analyzuje angažovanou literaturu šedesátých a sedmdesátých let ve skandinávském prostoru a je také autorkou připojeného překladu úryvku z jedné z nejznámějších knih účtujících (povýtce ironicky) s danou angažovanou epochou v Norsku – románu Daga Solstada Zpráva gymnaziálního učitele Pedersena o velkém politickém probuzení, které navštívilo naši zemi. Jan Horáček se věnuje „literatuře jako nástroji společenské změny v Británii“, počínaje rozhněvanými mladými muži padesátých let a konče érou thatcherismu let osmdesátých.
Budou „knihy“ budoucnosti „plné soundtracků, hudebních leitmotivů, 3D grafiky a streamovaného vide? Budou je doprovázet komentáře ze sociálních sítí, online dating a geonetworkingové aplikace, které začnou pípat, jakmile si někdo ve vaší lokalitě koupí stejnou knihu – prostě cokoliv, jen abyste nemuseli číst?“ Na tyto a mnohé další otázky zkouší hledat odpovědi ve svém myslitelsky velmi precizním a poctivém eseji Příští cesty knih španělský profesor politologie Manuel Arias Maldonado. S jeho myšlenkami souzní i zamyšlení Evy Klíčové Doba postliterární. O vztahu tištěných a elektronických knih pak rozprávěl Štěpán Kučera s editorem, sloupkařem a performerem Štefanem Švecem, mj. šéfredaktorem nakladatelství V letu, které se zabývá výhradně vydáváním e-knih.
Na své první setkání s Fuksovým Spalovačem mrtvol vzpomíná v emotivním textu Pan Kopfrkingl a svatý týden spisovatelka Ludmila Kábrtová. Petr A. Bílek analyzuje kulturní a literární události roku 1963 a jejich svorník nachází v „nástupu subjektivity na scénu“ a „obnovení vlastní, imanentní a autonomní sféry bytí“ literatury. Libor Vykoupil připomíná dvousté výročí narození Karla Sabiny, který slovy Jakuba Arbesa „i s nesmazatelným Kainovým znamením na čele zasloužil se o národ nepoměrně více, nežli sto jiných velebných diletantíčků“. Sylva Ficová přináší medailon britské modernistické spisovatelky Katherine Mansfieldové a ukázku jejího brilantního stylu, (mikro)povídku Leves Amores.
Se spisovatelkou Ivou Procházkou rozmlouvá o „moci a možnostech příběhů, proměnách světa a běhu lijákem“ Martin Stöhr, dojde i na emigraci, vývoj autorské poetiky a její filosofické podnoží, virtuální realitu, svět dětí a mezigenerační dialog. Jana Čeňková představuje ve svém interview mezinárodně uznávanou výtvarnici a autorku knih pro děti Květu Pacovskou.
Vladimír Stanzel
