Rozhovor s Michalem Černým, působícím na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na katedře informačních studií a knihovnictví. Publikováno na webu voxpot.cz, rozhovor vedl Filip Brychta.
Informační chudoba… Zní to velice zvláštně. Jak se vlastně konkrétně projevuje?
Ty projevy jsou stejné jako u ekonomické chudoby. Lidé začnou být sociálně izolovaní, mají sníženou schopnost vybrat si správnou školu, práci nebo o ni vůbec požádat. Nemohou se ani podílet na kulturním životě. Vzniká tím velmi problematická skupina.
Svět, ve kterém žijeme, se rychle přestane dělit na bohatý sever a chudý jih, ale na informačně chudé a bohaté. Těm bohatým to potom otevírá velké možnosti. Petr Pithart o informačně chudých hovoří jako o poražených globalizace. (…)
Často se v souvislosti s tímto tématem mluví o potřebě reformy školství. Co je potřeba změnit?
Musíme najít úkoly, které pracují s jinou figurou, než je „buď – anebo“. Je třeba si uvědomit, že se nacházíme na škále šedi a že naše odpovědi se mohou vyvíjet. Svět se mění, a pokud se nepromění i mé pozice, tak je to špatně.
Také stále slýcháme o potřebě kritického myšlení…
Nevím, co to kritické myšlení vlastně je. Je to zajímavý koncept, ale má vágní vnitřní obsah. Myslím si, že lepší než mluvit o kritickém myšlení je debata o schopnosti kritického hodnocení zdrojů, dívání se na kontext původu informace a hodnocení její relevantnosti. Práce na tom musí být přítomna ve škole, ale nesmí tam skončit, musí se rozvíjet celý život.