Aktualizované poznámky neúnavného Iva Fencla k tvorbě Jaroslava Foglara, tentokrát zejména k pasáži líčící odhalení „půdních zbytků“ Maxmiliána Drápa Rychlými šípy:

Zda ovšem Jaroslav Foglar tenkrát skutečně opisoval, nevíme. Oba texty (Laurie; Doyle) česky již vydány byly, avšak osobně věřím spíš tomu, že spisovatel příběh vyslechl někde u táboráku, přičemž hoch-vypravěč asi neupřesnil, že jej napsal někdo konkrétní; to se přece u ohňů nedodává. Navíc mi Foglar kdysi napsal dopis, kde tvrdí, že to právě tak bylo (viz příloha). A to vše je hezké, ale přesto by bylo záhodno přinejmenším upřesnit (a neměl by to být „naprosto žádnej problém“, jak říkávala babička Marie Rosůlkové z Takové normální rodinky), jak to kdysi probíhalo ve vztahu Doyle – Laurie a kdo od koho už tenkrát „opisoval“.

Na foglarovské téma viz též ZDE či ZDE.